Učebna obrany proti černé magii se toho dne ponořila do podivného ticha, které si ve své třídě nedokázal udržet ani profesor Brumbál se svým poutavým výkladem. Vlastně - hodiny obrany proti černé magii patřily k těm vůbec nejrušnějším, jelikož je neustále doprovázely zvuky kouzel a výkřiky kouzelných slůvek.
Alphard v té třídě seděl také. Těžkou hlavu si podepíral bledýma rukama a byl by snad i usnul, kdyby místnost neprotrhl ostrý hlas profesorky Merrythoughtové.
,,Zkoušky OVCE jsou tím nejvyšším vrcholem ve vašem vzdělání, který budete muset ve své životní cestě zdolat," pronesla, jakoby mluvila o něčem tak důležitém, jako je výhra ve válce.
,,Přesto se v sedmém, a závěrečném ročníku rok co rok-," zhluboka se nadechla a celou třídu přejela pohledem tak varovným, že i ti, kteří jí do té doby pohledem hltali ústa, sklopili hlavu.
,,-najdou tací, kteří zkoušky zcela očividně podcení, či se na ně absolutně vykašlou, a pak je nezvládnou."
Odmlčela se a pohledem ještě studenějším přelétla pohledy svých studentů. Nikdo se na ni nedíval.
,,Takže apeluji na váš zdravý rozum, když vám naposledy důrazně připomínám, abyste je ani náhodou nebrali na lehkou váhu."
Rohnus se vedle Alpharda posměšně ušklíbl a loktem do něj jemně šťouchl.
,,Kdyby to bylo na mě, klidně bych se na všechno vykašlal a jel někam na cesty po světě," zachraptěl mu do ucha až příliš hlasitě, takže si od profesorky vysloužil pobouřený pohled a slova: ,,To bych vám tedy nedoporučovala. Pět bodů dolů za hloupé řeči."
Rohnus se ihned provinile stáhl - snad všichni v místnosti však věděli, že je to jen laciná přetvářka. Všichni totiž již dávno věděli, kdo Rohnus skutečně je.
O pár minut později, když se po doznění ohromného zvonu, všichni ploužili ven na oběd, neodpustil si Alphard poznámku směrem ke svému příteli.
,,Vlastně bych se k tobě na tvých cestách s radostí přidal."
***
Na obědě se k nim přidala rozesmátá Druella. Se svou kamarádkou se posadila naproti chlapecké dvojici a zaníceně hovořila o jakémsi domácím úkolu, který dostaly z věštění z čísel.
,,Vlastně to je docela primitivní, nemyslíš, Lui?" zamrkala nevinně na hnědovlásku vedle sebe, a s chutí se zakousla do hovězího steaku, který si naložila na bílý naleštěný talíř.
,,To jistě ano, pokud věříš, že ti jednička přivede neskutečné bohatství, dvojka neskutečně krásného muže a čtyřka bolestivou smrt," zachechtala se a na svůj talíř si začala nakládat grilovanou zeleninu.
,,Ale, že by na vás profesorka Vectorová byla až tak tvrdá, že by vám hned třetí den školy naložila domácí úkoly?" poškleboval se Rohnus na obě děvčata, když se nemotorně cpal borůvkovým želé.
,,Nene, profesorka si jen říkala," a Druella se jala parodovat vysoký hlas profesorky Vectorové, ,,že by nám jen a jen prospělo si před zkouškami udělat nějaká ta domácí cvičení. Takže-," rozpřáhla ruce od sebe, takže málem uhodila Luissanne do obličeje, ,,nám naložila tolik pracovních listů, abychom se konečně naučili rozpoznávat kód smrti od kódu cest."
Alphard se jen ušklíbl.
,,Tak to tedy vypadá, že dnes večer budeš mít až příliš mnoho práce na to, aby sis našla čas na svého snoubence, že?"
Druella se na okamžik zasekla v pohybu a jakoby strnula, pak se na něj však andělsky usmála a pronesla: ,,Ale co tě nemá, Alphe. Na tebe si najdu čas kdykoliv."
ČTEŠ
The Magic (HP, ff)
FanfictionHavrani přelétávali nad Anglií v nekonečných hejnech. Nikdo nevěděl, co se děje. Byla to předzvěst něčeho špatného. Temné síly se slétávaly za svým pánem, mistrem, aby mu napomohli k vítězství. Aby uhasily i tu poslední kapku naděje na mír.