Teach.

02. Entrées

Kurva.
Mou pozornost upoutala osoba stojící vedle kantorského stolu. Hnědé vlasy v drdolu svázané bandanou. Tmavé oči a výrazné rty. Tu už jsem viděla. Pomyslela jsem si a ušklíbla se. Uklízečka, jasně. Ta, co mi ráno zavazela v cestě, kráva.
„Máte zpozdění," přerušila můj tok myšlenek ona 'uklízečka'. „Hm," stylem 'je mi to u prdele' jsem pokrčila rameny a šla si sednout na své místo s Ronem v patách. Bylo na ní vidět, že neví, co má říct. Její první den bude peklo, o to se postarám. „To se už nebude opakovat, zajisté," sebevědomě na nás pohlédla, ale to netušila, co jí čeká.
„A kdo vůbec jseš, že si tak o sobě myslíš?" pohrdavě jsem se ušklíbla a zaslechla od pár lidí posměšek na její adresu. „Vaše nová profesorka na umění, hudbu a psychologii. Zástupce vaší tří..," nestačila to ani doříct. „Tak to je v píči," zasmála jsem se a koukla se po třídě, přičemž se všichni smáli. Provokativně jsem se jí podívala do očí a spatřila její zaskočenost. „Co je?" „To tykání si odpusť," řekla tvrdě po chvíli. To bude ještě sranda. „Polib si prdel," protočila jsem oči a dál se jí nevěnovala i přes její nahněvané a palčivé pohledy, které mou osobu propalovaly.
„Dobré entrées," zasmál se a snažil se znít co nejvíc francouzky přičemž mu to vůbec nešlo. „Si myslí, jak nás tady všechny zpasí.." „To se však ještě ale nesetkala s tebou, Hendrixová," ušklíbl se. „Přesně." „Ošukáš jí?" zavrčel. „Tu ti klidně přenechám. Mám svý standarty a klesat kvůli týhle kravičce nehodlám," arogantně jsem si jí přeměřila pohledem. „Je šukatelná." „Pro tebe? Možná," uchechtla jsem se. „To nevidíš? Ta prdel, boky a i ty rty. Ta bude umět dobře kouřit," nadrženě vydechl. „Tak to je zrovna mně na hovno," zasmáli jsme se.