Teach.

14. Nabídka stáže a poprvé

„Hm? Co je?" Asi po pátý jsem si upravila černé šaty, co mi dnes koupila Jennifer po hodinovém vybírání, které mě ubíjelo. „Vypadáš..," odmlčela se a očima mě hltala, mezitím co seděla na své posteli také převlečená do svých šatů. „Dokonale," usmála se s obdivem. Ušklíbla jsem se a pomalu šla k ní. „Jenom?" Provokativně jsem nadzvedla obočí a zadívala se jí do očí. „Krásně, elegantně... Sexy," kousla se do rtu a přejela mě pohledem. Vyhrnula jsem si trochu šaty a v mžiku jsem na ní klečela obkročmo. Lehce jsem pohla pánví a naklonila jsem se k ní pro polibek. Chtíč naplnil celou místnost a já slyšela jen nepravidelné dýchání blondýnky pode mnou toužící nejen po mých rtech. „To ráda slyším," ušklíbla jsem se a slezla z ní. Obdarovala mě vražedným pohledem a po chvíli jsme se obě zasmály. Natáhla jsem se pro koženku, která jediná měla trochu znázorňovat mou osobnost a styl.

„Věděla jsem, že se jim budeš líbit!" Nadšeně mě políbila po tom, co jsme se dostaly po náročném večeru plného kontrolovaní se a ukazovaní jen toho nejlepšího ze mě k ní domů. Já tak nadšená nebyla. Čekala jsem víc.
Po rozhovoru, který se zdánlivě jevil jako velmi příjemný a úspěšný plný klišé bulšitů jako: „Váš styl 'prezentování se' nás velmi zaujal." „Vaše práce nás upoutala." „Myslíme, že právě někoho takového, jako jste Vy, náš tým hledá a vřele uvítá." jsem byla spíše vyčerpaná. Ron měl pravdu. A mé staré já taky společně se správným pocitem. Tohle není pro mě. Stáž mi nabídli ještě ten večer, po ukázání mých portfolií a darování jednoho z mých povedenějších obrazů. Ale pro mne to neznamenalo nic. Nebo alespoň ne to, co jsem od toho očekávala.
Očekávání jsou na hovno.

„Jo," povzdychla jsem si a sundala si svou bundu. Chystala jsem si rozepnout šaty, v čemž mi zabránila ruka Jennifer. „MNĚ ses taky moc líbila," zašeptala mi do ucha, přičemž mě rukou pohladila od krku po rameno a konečky prstů se zastavily na mé paži. Políbila mě na krku a pomalu mi začala rozepínat šaty. Dneska mě očima přímo hltala. Její dotyky byly jiné, než předtím. Intenzivnější. Chtěla mě. Chtěla to. Konečně.

...

Měla jsem s ní zůstat. Ale v hlavě mám takový zmatek.

Bylo to poprvé. Nejenom naše poprvé, ale její poprvé a taky poprvé, co jsem měla výčitky svědomí. Do hajzlu.
Jo, i člověk jako já něco jako svědomí má. To se i rýmovalo.
Hlavou mi prolétávaly myšlenky, které jsem jen tak tak stíhala vnímat. Dost.

Rozeběhla jsem se se snahou, že fyzickou námahou zaměstnám i mysl. Nezabíralo to kurva. Nečekaně. Po pár minutách jsem byla u školy.
Tolik smíšených pocitů jsem v sobě už dlouho neměla. Jediný, co jsem teď potřebovala, bylo dostat se do výtvarky.

Dneska to bude zasraně barevný.