Teach.

07. Pochlubení se a pojistka

pohled Alex 

„No to si děláš prdel?!"
„Ne, takhle jsem jí včera vojel, čum, mám i krátký video," zazubil se na mě Ron a už mi cpal jeho mobil před ksicht, musela jsem mu tu jeho pazouru odstrčit. „Strč si to do prdele, vole, to fakt vidět nechci," zasmála jsem se. Nemůžu uvěřit, že mu fakt dala.
„Je to i tvá zásluha," ušklíbl se na mě s mrknutím.
„Co to meleš?" popotáhla jsem si z cigarety a koukla se směrem ke škole, od které jsme seděli pár set metrů. Tenhle feťáckej parčík je pro nás akorát dělanej. Hned u školy a není sem moc vidět. Dá se tady scházet s partou i když je docela malý.
„Vopij a vojeď, fungovalo to." Samozřejmě. I když jsem to zrovna u těchhle dvou nečekala. Mně to zabralo zatím na všechny, na který jsem to zkusila. Nebylo jich hodně, ale ani málo. Ale u Rona jsem teda prozatimní 100% úspěšnost nečekala. Kort když to zkusil na ní. Myslela jsem si, že bude víc komplikovanější. Přitom to je jen kurva, co dává. „I když jsem jí opil asi málo," dodal po chvíli přemýšlení.
„Jak to?" pokrčila jsem jedno obočí. „Cukala se, tak jsem jí musel zklidnit, klasika," pokrčil rameny. Musel to udělat. Byl to poslední den, co mohl splnit to jeho „do měsíce ji dostanu".
„Hm. A co teď? Necháš to plavat, nebo ji budeš prostě šukat?" zasmála jsem se nad tou představou.
„Počítám s tím, že nebude chtít, aby to nikdo věděl. O těch fotkách a videu neví zas ona. Zezadu klasika, kuřba se zavřenýma očima, nahá spící, dobrej matroš," odmlčel se. Hajzl jeden. Mně bylo jasný, kam tím míří. Dost dobrý.

„Takže dobrý známky z jejích předmětů zajištěny."

Po vyučování, kde ta Ronova kravka nebyla, asi jí naložil, jak říkal, jsem se vydala vyzvednout ségru, a pak makat. Bar Xonox. Většinou to je záležitost od devíti do tří, ale dneska se chystá obří akce, takže jdu zajistit výzdobu, svítící píčovinky a další. Pak už to bude klasika, roznášení drinků, kontrolování lidí, čištění hajzlů a nádobí. Takže taky pakárna. Ale prachy potřebujem. Hodně.

Zábava v plném proudu, kvantum lidí, kteří se motaj se snahou nerozflákat si držku a já místo toho, abych patřila mezi ně, tady za střízliva odnáším prázdné skleničky na tácu.
„Pozor," nevrle jsem zabručela na menší tmavovlásku, co se mi připletla do cesty a drkla do mě.
„Jé, pardon," otočila se na mě a v momentě ztuhla. Sjela jsem ji pohledem. Dost dobrý. Hezká prdel, celkově dobrá postava a pozoruhodná kérka na noze.
„Alex?" vytrhla mně z mého přemýšlení právě ona s překvapením v hlase. „Ehm.. My se známe?" povytáhla jsem obočí a ušklíbla se. A je to tu zase. Já si je všechny prostě nepamatuju. Ale o téhle bych snad něco věděla ne? Ne. Vůbec nic.
Uchechtla se. „Ty si mě jako nepamatuješ?!" teatrálně povzdychla ukřivděně. „Ne," řekla jsem jakoby nic s pokrčením ramenou a pokračovala ještě než stačila cokoliv říct: „Hele sorry, na tohle fakt nemám čas. Čau," otočila jsem se s tácem a vydala se k baru.