Seděla jsem v soudní místnosti a na to že my bylo třináct to na mě působilo furt děsivě. Právě jsem měla usvědčit muže z vraždy a z vloupání. Jen tak, vzali mě sem společně s mámou a tátou a chtějí abych ho obvinila a když to neudělám já, udělá to máma a nebo táta. Jenže já jsem to viděla, viděla jsem co udělal.
,,Pane Robe Draylisi (drajlisi) ?" Obrátil soudce svůj pohled na obviněného Roba. Bylo mu osmnáct a nevypadal na to že by něco provedl. Stál tam spoutaný a já na něj měla vztek, ale za mříže jsem ho poslat nechtěla. Když se Rob otočil na soudce a čekal na otázku, soudce se zeptal. ,,Jak by jste to celé popsal?"
,,To by byl dlouhý příběh." Kroutil očima.
,,Máme času dost." Řekl soudce a složil si ruce pod sebe.
Justin, můj nejlepší kamarád už od školky mi ten večer slíbil, že když mu pomůžu zdrhnout z pasťáku, pučí mi prachy na vejšku. V Pasťáku jsem byl dlouho a on byl asi tak jediný můj přítel tam. Ptal jsem se jestli v tom je háček a proč chce vůbec utíkat ale nic mi neřekl. Právě jsme oba dokončili střední a já měl plány jít na vysokou do Broklynu, ale děcák mi to nechtěl zaplatit, neměl jsem kam jít a útěk se mi v tu chvíli zdál jako dobrej nápad.
Když se nám povedlo dostat se z tý mučírny, běželi jsme asi ještě dvě ulice. Pak jsme se zastavili a přidalo se k nám pár dalších lidí. Ještě dva kluci. Byly tak nějak stejně starý jako já, kolem osmácti, ale já jsem je neznal.
,,Hej, Justine! Kdo to je?" Ptal jsem se.
,,Kámoši, jdeme." Odpověděl mi a pak jsme zase utíkali. Nakonec jsme doběhli k tomu domu. ,,To je ono." Řekl Justin.
,,Kdo tu bydlí? O co tu jde?" Zeptal jsem se nechápavě. Začínal jsem ho podezřívat z toho že mi lže. Nikdy mi moc nelhal, jen když byl sjetej a nebo fetoval. Tvrdil mi že s tím už roky nemá co dočinění. Věřil jsem mu.
,,Jen si něco vyzvednu a půjdeme pryč, bydlí tu moji známí." Řekl mi v rychlosti a všichni jsme vpadli do domu. Byl velikej a bylo vidět že tam bydlí bohatý lidi. Ani jsem se nenadál a Justin vytáhl zbraň, měli jí i ostatní jen já jsem jen koukal o co tam jde.
,,Justine sakra co to děláš?" Vykřiknul jsem a pak přišel ten muž. O ničem nevěděl a snažil se utéct, ale Justin ho střelil do ramene. ,,Ne! Justine!" Křičel jsem.
,,Drž hubu!" Okřiknul mě. ,,Všechno bude v pohodě! Jdi to omrknout do ložnice! Dělej!" Ukázal na dvěře a já jsem tam naštvaně šel.
,,Kurva!" Opakoval jsem potichu. A pak jsem jí uviděl, malou holku sedící na posteli. ,,Běž! Uteč." Křičel jsem na ní, ale ona jen seděla a vyděšeně koukala.
,,Co to tu do prdele děláš?!" Zařval na mě Justin. ,,Viděla tě zabiju jí." Ozámil a namířil na ní pistoli. Její matka však zasáhla. Skočila Justinovi na záda a chtěla mu pistol vzít. ,,Ty děvko!" Při těhlech slovech jí schodil vedle tý holky na postel a znovu na tu holku zamířil, jakmile zvedl ruku všiml jsem si že má na ruce vpichy od jehel a všechno to má zarudlý. Zase v tom jel, bral drogy!
,,To nemůžeš!" Křiknul jsem na něj a začal jsem se s ním prát, když jsem se s nim přetahoval o pistoli, on zmáčkl spoušť, kulka mu přistála uvnitř břicha a on zemřel.
,,To je všechno." Vzhlédl na soudce, který nevrle pokyvoval hlavou.
Nakonec ho odsoudili. Poslali ho do vězení a my jsme jako rodina žili dál. Máma, táta a já. Už je to tři roky. Zapomenulo se na to a i když jsem odmítla vznést proti němu jakékoliv obvinění nepomohlo to. Pyká za svůj čin.
Ano, zabil kamaráda, ale mě zachránil život.
Sabinka95- moje nová story.. :) Doufám že se vám to bude líbit.. Na obrázku Rob.. <3 Názory by potěšili.. ;)
