Polly

1.8K 108 4
                                    

,,Maya." představila jsem se kapitánce.

,,Ano vím jak se jmenuješ." Usmála se. Já jsem se však úsměvu zbavila a sklopila jsem pohled, nebylo normální tady být a rozohodně jsem změnila názor když jsem se dozvěděla že je tu i Rob. ,,Nemusíš se ničeho bát, budeš jen u doktorky a někdy i v kuchyni. To ale neznamená že nemůžeš vyjít ven a projít se. Všechno ti to vysvětlí paní doktorka Albardová." Přikývla jsem a trochu jsem zvedla koutky. ,,Běž za Frankem ukáže ti to." Ukázala na Franka a já jsem se k němu hned vydala. Když jsem se otočila viděla jsem George jak se s tou kapitánkou chechtá.

,,Co s ní George má?" Zeptala jsem se a pořád jsem koukala za sebe. Frank se jen ohlídnul a pak vydechl.

,,Tak to nevim, ale rozhodně neřeší jen pracovní věci." Zasmál se a já jsem musela taky. Šli jsme kolem chatek kam chodili vojáci a zase vycházeli. ,,To jsou jejich příbytky." Řekl Frank.

Zasmála jsem se. ,,Příbytky? Zní to jako ze středověku." Podotkla jsem. Pokrčil rameny.

,,Máš pravdu, na příbytky to mají vevnitř až moc luxusně vybavený."

,,Takže bytečky." Řekla jsem. Kývnul hlavou a pak jsme oba dva odbočili do prava.

,,Vidíš támhle ten domek?" Zeptal se mě. Přikývla jsem na něj. ,,Tak tam je kuchyň, je to společný i s jídelnou, tak se nelekni kdyby se dovnitř nahrnulo pár tisíc chlapů." Usmál se. ,,Hned vedle bydlím já a všichni zaměstnanci. Kapitánka má patro nad náma." Vysvětlil mi a já jsem jen trochu přikyvovala a celou budovu jsem si prohlížela. Jídelna s kuchyní byla teda opravdu veliká, což jsem chápala, muselo se tam vejít dost chlapů. Všude tam chodilo šíleně hodně krásných mužů a já měla strach jen z toho jednoho, z Roba. ,,Doktorka Albardová sídlí až úplně na druhý straně, takže se asi trochu projdeš."

Mávla jsem rukou. ,,Nevadí." Došli jsme až k jídelně, kde si mě už pár těch mužů všimlo. Začali pískat a drbat do sebe. Protočila jsem s úsměvem oči.

,,Hej kočičko!" Křiklo jich pár. Usmála jsem se a otočila jsem se a ně. ,,Jakpak se jmenuješ?" Zeptal se jeden z nich. Opíral se o auto.

,,Si zjisti, kocoure." Mrkla jsem na něj a chlapy okolo něj se hned rozesmáli. Chvíli jsem ho pozorovala, upřímně se usmál a když jsem se otočila viděla jsem jak je všechny Frank hypnotizuje pohledem aby toho nechali.

,,Už jdeme šéfe." Křikli na něj a nasedli do auta. Pak už jsem jen slyšela jak zatroubili a odjeli. Zakroutila jsem hlavou.

,,Ahoj Polly." Křinul na jednu ženu Frank a ta se k němu rozběhla a objala ho. Byla tak nějak stejně stará jako on.

,,Myslela jsem že už nedorazíte." Zasmála se když jí Frank políbil na tvář. ,,Ahoj, já jsem Polly budeme tu makat spolu." Usmála se a hned mě taky objala. Konečně osoba jako je Frank, energetická, tak můžu říct že Polly se mi zatím líbí. ,,Nechci vás zdržovat, ještě to tu musíš celý prozkoumat tak běž, běž.." Drkala do mě a když už jsem se otáčela a chtěla jsem odejít, chytla mě za ruku a přitáhla si mě zase k sobě. ,,Počkat." Zašeptala. Frank i já jsme na ní koukali nechápavě. ,,Za chvíli je oběd, mohla bys mi tu pomoct, co ty na to?" Zeptala se s úsměvem.

,,Budu ráda, stejně nemám nic na práci." Zasmála jsem se na ní a ona jen vesele vypískla.

,,Supér, povim ti, někdy je těžký všechny ty chlapy tady nakrmit..." Začala. Myslela jsem si že víc ukecanej člověk než jsem já neexistuje ale teď jsem potkala Polly. Usmála jsem na Franka, který odcházel. ,,Vysvětlim ti jak to tu chodí, jen si dej pozor na mužský ruce na tvým zadku až budeš běhat mezi nima." Zasmála se, ale já jsem vykulila oči.

,,Budu je obshluhovat?" Zeptala jsem se.

,,Ne, ale je tu důležitá práce, kterou ti svěřim." Zvážnila. Naklonila se ke mě a zašeptala. ,,Každý vojáček tady má průkaz a ty jim do nich dáš razítko, které potvrdí že si vzali oběd."

Musela jsem se zasmát jak důležitý úkol mi svěřila. Pak už jsem jen poslouchala kde jsou pece, kde je trouba a jiný věci. Studuju zdravotnickou školu a nakonec jsem skončila v kuchyni. Je ale pravda že bych mohla dopadnout hůř.

Na obrázku Polly.. :D

Humanity (CZ- lidskost)Kde žijí příběhy. Začni objevovat