Probudil mě telefon, který jsem měla v kapse od kalhot. Kalhoty leželi na židli vedle toho velikýho zrcadla a když jsem se chtěla zvednout, zjistila jsem že to na čem ležím je až moc pohodlný. Vykulila jsem oči když jsem zjistila že ležím na Robovo hrudníku. Taky se vzbudil a culil se na mě. ,,Promiň." Řekla jsem když jsem lezla z postele. Rychle jsem našla telefon a zvedla jsem ho. ,,Halo?" Řekla jsem rychle a pak se mi do hlavy dostavila hrozná bolest. Chytla jsem se za ní a snažila jsem se poslouchat hlas v telefonu.
,,Už jsem skoro tam, přivezl jsem ti nějaký věci a... Počkej chvíli." Uslyšela jsem. Sakra, neslyšela jsem kdo to je. Co by mi kdo měl přivážet?! Byla jsem uplně vygumovaná. Otočila jsem se na Roba když se taky zvednul. Hned jsem toho litovala. Byl do půl těla a na sobě měl stejný trenky jako já, najednou mi to přišlo tak šíleně komický. Ale nesmála jsem se.
,,Kdo to je?" Zeptal se mě Rob, nandal si tričko a pak i maskáče. Já jsem jen pokrčila rameny.
,,Promiň už vnímám. No chtěl jsem ti jen říct že jsem ti přivezl dva veliký kufry, pomáhala mi s tim tvoje máma takže by to mělo bejt všechno v pohodě. Hned jsem tam." Pak to típnul.
,,Počkat, já ale nevím..." Podívala jsem se na displej abych zjistila jestli to vážně položil. ,,Kdo jste." Hodila jsem telefon na svoje kalhoty a sedla jsem si na postel aby ta bolest hlavy ustala.
,,Bolí tě něco?" Zeptal se Rob.
,,Jen trochu hlava." Mávla jsem rukou a chytla jsem se za spánky. ,,V pohodě." Zamumlala jsem, ale to už byl u mě a palcem mi zvedl bradu. ,,Řekla jsem v pohodě." Sykla jsem a odstrčila jsem ho od sebe. Akorát jsem použila trochu větší sílu než kdy jindy a on spadnul. Začala jsem se smát a nemohl jsem uvěřit, že jsem takovýho chlapa dostala na lopatky. ,,Jé, promiň." Řekla jsem ironicky a pořád se smála.
,,V pohodě." Řekl a když jsem mu chtěla pomoct na nohy, stáhnul mě k němu a začal mě lochtat.
,,Ježiš jen to ne!" Vykřikla jsem a smála se. Nesnášela jsem když mě někdo lochtal. ,,Ne, ne, ne nech toho!" Pištěla jsem ale on toho nenechával. ,,Robe!" Křikla jsem a plácla jsem ho po zádech. Pak toho nechal. Díval se na mě, zběsile jsem dýchala a úsměv mi pomalu mizel. ,,Pusť mě." Zašeptala jsem ale neodtrhli jsme od sebe oči.
,,Jasně." Řekl, ale místo toho aby mě pustil si mě přitáhl víc k sobě a polbíil mě.
Začala jsem se bránit, ale ty jeho polibky a ten jeho jazyk, bože!! Jedna část mýho těla ho nechtěla mít u sebe, což byl mozek a ta druhá část ho chtěla ještě víc, to byla ta intimní část. ,,Ne!" Řekla jsem když se odtáhnul. Usmál se. ,,A tohle taky ne." Ukázala jsem na jeho úsměv. Vymanila jsem se z jeho sevření a hned na to jsem uslyšela klepání na dveře. S Robem jsme se na sebe uvideně podívali a když se pak ke dveřím vydal šla jsem za ním. Otevřel a tam stál George, můj otec.
,,George?" Udivila jsem se.
,,Pane." Řekl Rob a vypadal vážně jinak.
,,Ahoj, volal jsem." Jo tak to byl on?! Usmála jsem se a když mě pak sjel pohledem uvědomila jsem si že před ním stojím v Robovu tričku a trenkách. Zasmála jsem se a pak se snažila zachránit situaci.
,,Jo, promiň, není to tak jak to vypadá. Já jsem jen včera neměla kde spát a tak jsem šla za Robem, teda s Robem... Prostě," Zamyslela jsem se. ,,Dojdu si pro věci." Řekla jsem a zabouchla jsem dveře. ,,Bože." Zašeptala jsem a Rob se jen usmál. ,,A ty se nesměj, měl jsi se vidět. Vypadal jsi jako kdyby jsi něco provedl." Bouchla jsem do něj a hned na to jsem se ujistila jestli mu nic není.
,,Je to můj šéf, měl bych se k němu chovat slušně." Řekl a následoval mě.
Zasmála jsem se. ,,Takže to znamená že ke všem svým podřízeným se chováš neslušně?" Zeptala jsem se ho, vlastně mě to vážně zajímalo.
