Když jsem dotelefonavala, zjistila jsem že je přesně osm hodin ráno. Protočila jsem oči a na ještě jsem se chvíli valéla na posteli. Byla obrovská a všude to tu krásně vonělo. Dřevem a taky tu byl chládek ne jako třicet stupňů ráno venku na sluníčku. Sundala jsem si bundu a přitáhla jsem k posteli dva veliké kufry a jeden z nich jsem otevřela. Hned nahoře byl dopis. Usmála jsem se když jsem si přečetla krásný krasopis mojí mámy.
Mayo, nemusíš se bát o to co tom kufru je, George mi dal peníze a nakoupila jsem ti věci, který se ti tam budou hodit. Moc tě s tátou milujeme a už se nám stýská. Dávej na sebe pozor.
,,Taky vás miluju." Zašeptala jsem, složila jsem si dopis a dala jsem si ho pod polštář. Nebála jsem se co v tom kufru je, jelikož máma měla skvělý odhad na lidi stačili jí i dva dny a už věděla jak se člověk oblíká. Proto jsem se mohla jen těšit. Jelikož byl kufr obrovskej bylo toho v něm hrozně hodně. Trička, topy, tílka, legíny, džíny, šortky, žapky, baleríny, botasky a to fakt úžasný a taky pár mikin, svetrů a bund. Všechno jsem si to vyskládala do veliké skříně s krásnýho dřeva a s plno šuplíkama. Úplně dole bylo spodní prádlo. Samý soupravy musela jsem se usmát. Připadalo mi jako kdyby tam toho spodního prádla bylo asi nejvíc. Plus tam byl župánek ze saténu, župan z bavlny a noční košilka. Celá moje postel byla teď obklopená sexy spodním prádlem a když jsem už myslela že je to všechno. Na dně byla krabice. Nebyla veliká, ale vypadala krásně. Vyndala jsem jí a prázdný kufr jsem odložila stranou. Místo něj jsem položila krabici a otevřela jsem víko. Uviděla jsem tam nějakou látku, byla pěkně složená. Vyndala jsem jí a zjistila že to jsou překrásné červené šaty. Byly na tělo a podle toho jak jsem na to koukala vypadaly tak maximálně nad kolena. ,,Mami, mami." Zavrtěla jsem hlavou a položila jsem je na postel. Vzala jsem prázdný kufr a chtěla jsem ho odnést někam kde nebude překážet. Prošla jsem chodbičkou a uviděla kuchyni, byla obrovská jako všechno tady, pak byl obývák s úžasnou televizí a velikým gaučem. Pak jsem tam někde našla takovej malej kout a tak jsem tam ten kufr strčila. Zastavila jsem se v tý kuchyni, lednička byla narvaná, ještě aby ne. Usmála jsem se a když jem htěla jít pryč s jablkem v ruce, uviděla jsem na lince nějakej hadr. Vzala jsem to opartně do ruky a zjistila že je to tričko. Protočila jsem oči a nechala jsem to radši tam kde to bylo. Kousla jsem do jablka a přivřela oči tím jak dobrý to bylo. Když jsem procházela kolem dveří ozvalo se klepání. Otevřela jsem a uviděla Roba. Svraštila jsem obočí. ,,Ty mě sleduješ?" Zeptala jsem se a prohlídla jsem si ho.
,,Nechal jsem si tu tričko čumáčku." Mrknul na mě a já jsem se s úsměvem vydala do kuchyně kde leželo.
,,Jak se sem vůbec dostalo?" Křikla jsem na něj.
,,Stěhovali jsme sem nábytek a nechal jsem si ho tu když jsem si ho svlíknul." Objasnil mi to.
,,Aha, je to tu báječný, i nábytek, děkuju vám." Vzala jsem tričko a šla za ním. Ve dveřích ale nebyl. Rozhlídla jsem se a uviděla jsem ho v ložnici. ,,Nikdo tě nepozval." Šťouchla jsem do něj, ale on se ani nepohnul.
,,Hrozně by ti to slušelo, v tomhle..." Zvednul na jednom prstě černou podprsenku. Protočila jsem oči a uvědomila jsem si že jsem to prádlo neuklidila. Přišla jsem blíž k němu a vzala jsem si pomalu tu podprsenku do ruky.
,,Jaká smůla že to neuvidíš." Zašeptala jsem mu do ucha a pak jsem jí uklidila. ,,Jsi zlobivej víš to o sobě viď?" Zeptala jsem se ho s úsměvem a hodila po něm jeho zapomenuté triko.
,,Díky." Nevěděla jsem jestli děkuje za to že jsem ho nazvala zlobivcem a nebo za to triko. ,,Ale mýlíš se." Přišel ke mě a přejel mi prstama po ruce. Zhluboka jsem se nadechla. ,,Zlobim jenom tebe." Dodal.
,,Proč zrovna mě?" Zašeptala jsem.
,,Jsi jiná než ostatní." Řekl, docela mi to lichotilo, ale nemohla jsem to dát najevo.
,,Neznáme se Robe." Připomenula jsem mu.
,,Znáš mě líp než kdokoliv tady." Otočila jsem se k němu.
,,Viděla jsem tě pár hodin když nepočítám včerejšek. A to bylo před 3 lety." Podívala jsem se mu do očí a on mě taky. Páni měl je krásný.
,,Máš pravdu." Odtáhnul se a odkašlal si. ,,Díky za to tričko." Řekl a odešel. Docela mě to překvapilo. Chtěla jsem na něj křiknout ať nikam nechodí. Ale zabouchnul dveře a já sjem tam zůstala sama.
,,Sakra." Sykla jsem a uklízela jsem všechny věci do skříně.
Když jsem rozbalila druhý kufr s malováním, ručníky a jinýma věcma do koupelny, našla jsem tam i notebook. Zapla jsem ho, lehla jsem si na postel a vyhledala jsem kde je letiště na které přiletí Vendy. Bylo kousek od města, nebylo veliký, ale pár letadel tu stavělo. Zjistila jsem jakým letem přiletí ona a vyšlo mi že by to tam mělo být v 12:10. Měla jsem strašně moc času a přicházela na mě nuda, noťas mě nebavil a tak jsem se převlékla a šla jsem ven. Nikdo nikde, kromě pár skupinek vojáků. Mířila jsem za tetou.
,,Mayo, proč nejsi ve městě?" Zeptala se mě. Mávla jsem na ní na pozdrav když ošetřovala nějakýho chlapa. Znala jsem ho, byl to ten jeden z těch na tom gauči u Roba v chatě.
,,Já... půjdu tam, hele neznáme se?" Zeptala jsem se ho a on se jen usmál.
,,Vyspala ses?" Zeptal se a mě to došlo. Protočila jsem oči a usmála jsem se na tetu. ,,Jsem Peter." Podal mi ruku, ale teta ho přes ní plácla, jelikož měl poraněné rameno a ona mu ho právě šila. Usmála jsem se.
,,Maya." Řekla jsem. ,,Museli jste Georgovi vykládat že jsem tam spala?" Vybalila jsem to na něj.
,,Je to náš šév a když se ptal..." Pokrčil rameny. ,,Promiň, snad vás nevyrušil." Zasmál se a já jsem zvedla obočí.
,,Co si sakra myslíš, já s Robem nic nemám!" křikla jsem.
,,Počkej, vy ste se rozešli?" Zeptala se teta a mě došlo co se před ní včera stalo.
,,Vy jste spolu chodili?" Zeptal se k tomu ještě Peter. Podívali se spolu na mě a já jsem byla najednou zmatená.
,,Ježiš..." Zvedla jsem ruce a zhluboka jsem se nadechla. ,,Rob ti to neřekl?" Zeptala jsem se Petera. ,,zeptej se ho na to." Usmála jsem se na chvilku. ,,A teto?" Podívala se na mě. ,,Nerozešli jsme se, jen se teď hádáme." Ujasnila jsem jí to a ona jen přikývla. Byla jsem ráda že jsem tuhle situaci zvládla.
zkontrolováno!
