Škola pro vrahy

🔪 6. Omluva...🔪

×××○○○×××

Toby... ,,CO TU DĚLÁM?!" Zařvala jsem, ale měla jsem podtón smutku ,,Rose... Pořád se na mě zlobíš?" Tohle mě vytočilo ,,Zlobim?! Neee já se nezlobím... já tě nenávidím! Zlomil jsi mé srdce a vysmál ses mému vyznání!" Začala jsem ječet, všechno se vracelo... ta bolest srdce... Ne neodpustím mu! Zlomil mi srdce! A to se neodpouští ,,Rose, prosím přestaň se tak vztekat. Vím že jsem ti moc ublížil, ale já se omlouvám... Nevěděl jsem že ti tím tak moc ublížil.. došlo mi to až druhý den co jsi mi vše řekla..." Mluvil, mluvil a mluvil.. mě to zase přišlo do hlavy

Flashback

Druhý den po incidentu s Tobym

,,Ahoj Rose" Pozdravil mě usměvavý Toby a sáhl mi na rameno ,,Nesahej na mě" Zavrčela jsem ,,Ale Ros-" Zatřásla jsem jeho ruku ,,ŘEKLA JSEM AŤ NA MĚ NESAHÁŠ! NENÁVIDIM TĚ!!" Řvala jsem a v očích mě štíoali slzy ,,Co jsem ti udělal?" Zeptal se smutně ,,TY SE JEŠTĚ PTÁŠ?!" Zařval a jsem a z tašky jsem vytáhla rozlehlý dopis s mým přiznáním ,,A-ale.." Zakoktal ,,ZÁDNÉ ALE! JA TĚ MILOVALA!! TAK DLOUHO. A TY JSI SE MI JEŠTĚ VYSMÁL! VÍŠ CO NEMLUV NA MĚ! NEDOTÝKEJ SE MĚ! NEKOKEJ NA MĚ! NECHCI TĚ VIDĚT!" Ječela jsem, otočila jsem se k němu zády a sedla jsem si do lavice, v tu chvíli mi začalo kamenět srdce...

Přítomnost

Smutně na mě koukal A pak prolomil to ticho ,,Napsal jsem ti ten vzkaz, ale ty jsi ho vazala a vyhodila..." Podívala jsem se na něho ,,Divíš se mi?.. Přestala jsem se bavit s okolní mi lidmi a bavím se jen s Jate." Řeknu, nějakým zázrakem v klidu. ,,Moc se ti za to omlouvám! Moc! Moc! Moc!" Toby padl do postele, no spíše obličejem na moje podbříško a začal brečet.. nemohla jsem si pomoct a začala jsem ho hladit po vlasech.. Zalgo? Co to se mnou je? Od kdy mi je něco o tom jak se cítí?!

○○○×××○○○

Fajn příští Kapitola vyjde až zítra