Škola pro vrahy

🔪 17. Co to se mnou je?!...🔪

×××○○○×××

Probudila jsem se s bolestí hlavy... Koukala jsem se po pokoji... všude bylo bílo.. bolely mě z toho oči... počkat?.. Kde. Mám. Pásku?! Vystřelil jsem do sedu a snažila jsem se rozhýbat bolavé tělo. Nikde nebyla.. Sakra, Sakra, Sakra! Do mísnosti vlezla sestra ,,KDE JE MÁ PÁSKA?!" Zařvala jsem na ní ,,Vyhodila jsem jí, neměla jste žádný účel ji nosit na oku.." Řekla sebevědomě... ,,Neměla? NEMĚLA?! JA NA TO OKO VIDÍM JAKO PES! DÍKY TEĎ JSEM V PRDELI!" Zaječela jsem, vzala jsem si své věci a co nejrychleji vypadla z ošetřovny. Mířila jsem si to do pokoje, před dveřmi stál Toby, ještě než stihl cokoliv říct, jsem ho přerušila: ,,TOBY! VYPADNI NEMAM NA TEBE ANI SEBEMENŠÍ NÁLADU!" Najednou jsem byla sražená Failer.. ,,A CO SI TY MYSLÍŠ, ŽE DĚLÁŠ?!" Zařvala jsem na ní ,,Nebudeš křičet na Tobyho!" Zařvala zase ona a já se už opravdu naštvala ,,VÍTE VY CO?! JDĚTE SI DO JINÉHO POKOJE A DEJTE SE DO HROMADY! OBA DVA JSTE ÚPLNĚ STEJNÍ KETÉNI!" Vstala jsem, Failer vypadala jako by to udělala s radostí.. tss... vlezla jsem do pokoje a oblékla jsem se, pres oko jsem si přehodil ofinu... Trochu mi to povedlo.. sedla jsem si na postel a koukala do zdi než někdo otevřel dveře... Savy... Přišla ke mně a beze slova mě objala... Já jsem s překvapením na ní hleděla, po chvíli ji také objala a užívala jsem si ten pocit... ,,Zítra bude líp.." Zamumlala Savy a já po chvíli vytuhla...

Druhý den

Šla jsem po chodbě, ofina mi poskakovala před okem... uviděla jsem jak se Toby objímá s Failer... začala jsem pociťovat divný pocit.. byl hořký a v myslí se mi přehrávali scénky jak bych se zbavila Failer.. no počkat! To snad ne! ,,CO TO SE MNOU JE?!" Zařvala jsem na celou chodbu.. najednou jsem si uvědomila, že jsem To řekla nahlas. Slováka jsem si hlavu a běžela na záchod..

○○○×××○○○