5. Paul Prenter, část druhá

621 60 16
                                    

Rozhodla jsem se vydat zpět do své ložnice. Posadila jsem se na postel a vyndala svůj růžový deník. Tu dlouhou chvíli jsem si chtěla zkrátit psaním. Otevřela jsem ho a s úsměvem jsem začala zaznamenávat všechny své momentální myšlenky.


Den 2


Musím říct, že první den jsem zvládla bez větších komplikací. Večer jsem se jako servírka starala o Freddieho hosty.Je tak těžké být v jeho přítomnosti. A ještě těžší je sledovat, jak moc je ztracený. Kéž bych mohla něco udělat. Poznala jsem Paula Prentera, který bude brzy jeho záhubou.Ale samotný Freddie? Je extravagantní, domýšlivý, ale ještě víc laskavý. A ten jeho hlas. A úsměv, oči, lícní kosti...


Mohla bych tady vyjmenovávat tolik jeho předností. Hodně zvláštní je jeho styl mluvy. Každému říká zlatíčko, brouku nebo lásko.Přísahala bych, že by mě dneska ráno políbil, kdyby nás nevyrušil ten falešný Paul Prenter.


Moje myšlenky začínaly až příliš sklouzávat. Zděšeně jsem odhodila deník a lehla si do pohodlné postele. Zatím jsem neměla čas dospat celonoční večírek, tak co kdybych jen na chvíli zavřela oči?


O ničem dalším jsem už nepřemýšlela, protože má těžká víčka nade mnou zvítězila a já jsem byla unášená do umělé říše snů.


Seděla jsem u baru v nějakém přeplněném klubu. Vůbec jsem nevypadala jako já. Měla jsem na sobě příliš krátké černé šaty a silnou vrstvu make-upu. Vlasy jsem měla nezvykle vlnité.


Ale seděla jsem tam úplně sama. Se skleničkou vodky jsem koukala na dvě mužské siluety přede mnou. Tancovali na parketu a hodně intimně se objímali.


Znechuceně jsem nad nima protočila oči. Zrovna když se začali vášnivě líbat, tak jsem rozpoznala, koho jsem před sebou viděla.


Freddie a Paul Prenter! Pomyslela jsem si znechuceně. Okamžitě jsem se zvedla ze svého místa.Pak se dvě dlouhé ruce obmotaly kolem mého pasu a přitáhly mě k sobě.


"Kam jdeš, Jules?" Zeptal se jemný hlas Rogera Taylora. Roger mě držel ve svém náručí a spokojeně se na mě díval.


Než jsem ho stačila požádat o vysvětlení, tak se jeho rty přitiskly na mé. Líbal mě horlivě a vášnivě. Ani bych u Rogera nečekala takovou vášeň.


Po tak krásné chvíli jsme se od sebe odtáhli. Čekala jsem, že najdu pár modrých očí, ale nebyly tam. Překvapeně jsem koukala do tmavě hnědých pobavených.


Kolem pasu už mě nedržel Roger Taylor, ale Freddie!


"Jsi v pořádku, lásko?" Zeptal se sladce a rukou mi jemně prohrábl vlasy, zatímco mě jeho pusa políbila na tvář.


Crazy Little Thing Called Love | Freddie MercuryKde žijí příběhy. Začni objevovat