Crazy Little Thing Called Love | Freddie Mercury

6. Somebody to Love

Všem bych Vám moc chtěla poděkovat za úžasné komentáře♥ Udělaly mi opravdu radost, děkuju moc:) Snad se Vám další díl bude líbit. Je malinko delší:D Budu ráda, když napíšete svůj názor:)

A ještě abych zodpověděla některé z nich, tak tenhle příběh je inspirovaný filmem Bohemian Rhapsody a nějaké scény z toho si určitě ještě propůjčím, protože byly opravdu skvělé jako celý film :D

Všem Vám přeju krásný zbytek víkendu♥ 

* * *

Můj třetí den v minulosti začal hodně podobně jako ten včerejší. Vzbudilo mě ostré sluníčko v mém obličeji. Takže i dneska bude hezké letní počasí.

Pak jsem si ale uvědomila, že podle sluníčka bude zase hodně hodin... I když se mi vůbec nechtělo, tak jsem se přinutila vylézt z pohodlné postele ven.

Vydala jsem se do koupelny. Musela jsem uznat, že jsem vypadala o něco líp než v minulých dnech. Hřebenem jsem si pročesala dlouhé hnědé vlasy. Včera večer jsem si je umyla, takže dneska jsem s výsledkem byla opravdu spokojená.

Pocítila jsem kručení v břiše. Automaticky jsem se vydala po schodech dolů. Hned jsem zalitovala, že jsem tam vlezla tak rychle.

Freddie seděl u stolu a v puse měl cigaretu. A naproti němu neseděl nikdo jiný než Paul Prenter. Proč zase tenhle chlap?

Očividně spolu snídali. Na stole byly hrnečky s čajem a omelety.

Freddie mě už stačil zpozorovat, takže jsem se nemohla otočit a bez povšímnutí odejít.

"Dobré ráno, lásko," pronesl Freddie zpěvně. Zdál se být dobře naladěný. Ještě aby nebyl, když má toho Prentera u sebe, pomyslela jsem si znechuceně.

Paul se na mě poněkud otráveně podíval. Ani se nesnažil předstírat, že mě rád vidí. Jak milé. Ale od něj se ani nedalo očekávat nic jiného.

"Budeš tam jenom tak sedět, nebo se k nám přidáš?" Zeptal se Freddie a jeho hnědé oči opět vyhledaly ty mé. "Chci říct, že určitě musíš být hladová, má drahá," pokračoval jemně.

Paul raději upil ze svého hrnečku, než aby mě musel sledovat.

Došla jsem až ke kuchyňské lince a z konvice jsem si nalila čaj. Znervózněla jsem ještě víc, když jsem cítila vůni lékořice hned za sebou.

Freddieho dech byl na mém krku. Stál jen kousek za mnou. Mírně jsem natočila hlavu, abych pochopila, co sleduje.

"To mi připomíná, že až dneska skončíme ve studiu, tak jsem ti slíbil to nakupovaní," pronesl vítězoslavně.

Nechala jsem si na sobě jeho oblečení. Bylo to naprosto očividné hlavně pro Paula. Znovu si musel myslet něco, co se neděje. Ale je to Paul, takže na tom vlastně tolik nezáleží, přesvědčovala jsem se.