Dračí znovuzrození [POMALÁ AKTUALIZACE]

Kapitola 1.

Thaegela se vzbudila a jako první slyšela křik její nevlastní matky. "Už jdu mami!" Řekla opruzeně Thaegela. Thaegela bylo nemilované děvče. Neměla rodiče. Její rodiče byli takoví jak říkají místní obyvatelé podivínští. Její matka byla efka. Starali se o draky aby nevyhynuli.

Byli s nimi jaksi duševně spojení. Možná proto se Thaegela narodila s dračími drápy a se šupinami na krku a zádech. Ale mimo to to byla neobyčejně krásná dívka. Bylo jí šestnáct let, měla dlouhé černé vlasy svázané do copu, zářivě zelené, hluboké, třpytivé oči, štíhlou vysokou postavu a špičaté uši.

Ale to zřejmě nikoho nezajímalo. Její nevlastní rodiče ji neměli rádi. Chovali se k ní hrozně. Zatímco ke svým čtyřem dcerám se chovali jakoby to byl nějaký nádherný poklad o který nechtějí přijít. Jejich dcery moc chytrosti ani krásy na rozdíl od Thaegely nepobraly. Thaegela vždy snila o tom, že zastoupí její rodiče.

Ale nedávno se její sny naprosto vytratily. Doslechla se o tom, že nedávno draky napadnuli trollové a žádný z nich to nepřežil. Ale Thaegela se nevzdávala. Někde hluboko v sobě cítila, že draci ještě mají šanci. Vstala z postele, oblékla se a šla na snídani.

Když došla do kuchyně, macecha na ni vyjela: "Kde jsi byla?! Moje dcerky vstávají brzy ráno a TY se ještě válíš v posteli! No co to je, todleto! Nebudeš mít večeři!" Ale Thaegela se bránila: "Ale mami! Včera jsem šla kvůli práci spát ve tři hodiny ráno..." "To mě nezajímá! A nejsem tvoje matka! Tvoje matka byla hnusná a mezi nás nepatří! Byla to elfka! A nezapomeň že elfové na nás zaútočili jenom kvůli nějakým pitomým drakům!"

Odsekla macecha. Thaegela ohromeně zírala. "Kvůli nějakým pitomým drakům? To lidé zaútočili na draky ve spánku! To Bezsrstí rozpoutali válku! Kdyby jste pohnuli tím svým líným zadkem a pomohli vyhubit trolly, draci nevyhynuli! To draci pomohli stvořit svět i Tanlii!" Hádala se Thaegela. Macecha se očividně nechtěla vzdát. "Bezsrstí?!Všichni elfové i poloelfové jsou stejní. Draci pomohli stvořit svět i Tanlii?! Hahaha! Tomu tak budu věřit!"

S tím vzala Thaegelu a hodila jí do sklepa. S tvrdým nárazem přistála na zemi. "Tak. Tady budeš celý dva týdny, ne-li víc. A dnes jseš bez jídla!" S těmito slovy zabouchla macecha dveře a zamkla je. A sakra! Teď tady budu trčet dva měsíce.

Celý den seděla na sudu a přemýšlela jestli její nevlastní matka měla pravdu ohledně toho ztvoření světa. Za chvíli jí to však přestalo bavit. Řekla si, že dnes musí utéct. Jenže kudy? Třeba kdyby řekla maceše že už chce pryč, tak by jí pustila. Ale kdyby ne, hlídala by jí ostražitěji. Mohla bych to zkusit. Pomyslela si. "Máš pravdu. Proč to nezkusit?" Řekl jakýsi hlas.

Thaegela se rychle otočila za tím hlasem. Za ní stál jakýsi muž s černou kápí, s kapucí tak hlubokou, že mu nebylo vidět do obličeje. Thaegela přimhouřila oči a řekla: "Za prvé bych tě chtěla vidět, za druhé by jsi mi mohl říct kdo jsi a jak ses sem dostal. Za třetí mi vysvětli proč bych neměla začít řvát a přivolat někoho." Bylo vidět jak se muž pod kápí lehce usmál.

"Za prvé," sundal si kápi. Mohlo mu být tak okolo padesáti. Černé vlasy i vousy protkané šedivou. Byl celkem nízký. I Thaegela byla o něco vyšší než ten muž. "Za druhé," Pokračoval muž, "jmenuji se Wilvoril Lstivý, a dostal jsem se sem hlavním vchodem. Za třetí, určitě se odsud chceš dostat. Nebo se mýlím?"

Thaegela se zamyslela. "Proč bych vám měla věřit?" Neudržela se. "To je dobrá otázka. Možná ti pomůže, když ti řeknu, že mě posílají tví rodiče." Vytáhl papírek a podal jí ho. Thaegela si zdráhavě papírek vzala. Rozložila ho a začala si ho pročítat.

Wilvorile,

Jsi náš nejvěrnější přítel. Nikomu jinému věřit nemůžeme. Proto tě žádám aby jsi se po naší smrti postaral o naší dceru Thaegelu, a až jí bude šestnáct, vzal jí do učení. Pokud Thaegela bude chtít, může jít na naše místo. Není ovšem nikdo, kdo by jí tomuto učil. Možná staří draci budou mít hodně vzpomínek. Ale do šestnácti bude prozatím u lidské ženy která se jmenuje Rika Bývalá. Tam bude prozatím v bezpečí. Věřím ale, že u tebe bude ještě více v bezpečí. Za toto ti nesmírně děkujeme. Ale budeme ti říct ještě jednu věc: v Orlích skalách je tajná jeskyně. Dáme ti mapu. V té jeskyni dřív žili draci. Neměli jsme moc času to tam prozkoumat. Víme však, že je tam dračí vejce. Chceme aby si ho Thaegela vzala. Dráče by se mělo vyklubat našemu nejstaršímu potomkovi. Podrobnosti ti napíšeme v jiném dopisu.

Tento dopis předej Thaegele.

Thaegelo,

Vím že jsi nás nemohla poznat. My tě však známe a chtěli by jsme aby jsi Wilvorovi věřila. Je to náš přítel, lučištník a chytrý člověk. Pomáhal nám ochraňovat draky. Věříme ti a doufáme, že prožiješ krásný život jako my.

Thaegela popotáhla a vrátila dopis Wilvorovovi. Nasadila kamenný výraz a zeptala se: "Jak se odsud dostaneme?" Wilvoril se usmál. "Lehce." Odpověděl stručně.