4.

683 45 2
                                    

Steve vstával každý den přesně v sedm hodin. Ráno se probouzel s příjemnou vůní kávy z kuchyně.

,,Dobré ráno!" zašvitořila vesele Bucky z kuchyně.
,,Tak tohle je pořádný překvapení, " užasl Steve.

Snídali spolu. Steve jí nabídl možnost použít jeho koupelnu a vyprat si u něj svoje oblečení.

,,Můžeš si zatím u mě ve skříni najít něco, co by ti jakž takž bylo," nabídl Steve.

Zasmála se.

,,Co je?" zeptal se.
,,Ten malý hubený Steve si vždycky chtěl vyzkoušet moji uniformu."
,,Líbila se mi."
,,Vždyť měla ženský střih!"
,,Myslíš, že mi to vadilo? Hrozně moc jsem ji chtěl nosit."
,,Stejně tvoji touhu jít do armády nikdy nepochopím."
,,No, to asi málokdo."

Potřeboval ještě něco zařídit, takže rozhodl že do muzea půjdou až odpoledne.

,,Hele, nemůžu ti říct, ať tady zůstaneš a nikam nejdeš, ale... Bylo by lepší, kdybys tady zůstala a... Nikam nechodila. Tak jo, vrátím se kolem jedenácté. Ahoj!" rozloučil se Steve a následně seběhl ze schodů a ztratil se jí z dohledu.

No jasně, žádný blbosti, ušklíbla se, propadla klíče a vyběhla za ním.

Mířila k bankomatu a k obchodu s oblečením. Byl konec května, takže nic moc teplého nepotřebovala.

Nakonec si vybrala vínové džíny. Pak jí padl zrak na něco naprosto dokonalého. Našla bílé tričko s logem štítu Kapitána Ameriky. No nekup to! Potom, v jiném obchodě, našla černou koženou bundu.

Bylo půl jedenácté, když přišla ke Stevovi do bytu. Rozhodla se, že se ještě stihne vysprchovat.

Našla sprchový gel a nakonec i šampon na vlasy. Oboje bylo sice s označením ,,men", ale jí to nevadilo.

Když vylezla z vany, utřela se a zabalila si mokré vlasy do ručníku, šla vyndat svoje oblečení z pračky. Dala ho prát, když odcházela. Teď už vonělo po pracím prášku a tak nějak... Po Stevovi.

Usušila si vlasy a šla se obléknout. Bylo to trošku sobecké, ale musela uznat, že se jí její oblečení líbí.

Když přišel Steve, byl mile překvapený. Možná ho trochu zarazilo to triko se štítem, ale jinak byl rád.

,,Napadlo mě, že bychom vyrazili už teď a po cestě si koupili pizzu, protože se mi nechce vařit, navrhl Steve, ,,a cestou zpátky nakoupíme a rozhodneme se, co vlastně chceme večeřet."

Souhlasila.

,,Tak jo, já se dojdu převléknout a vyrazíme."

Bylo čtvrt na dvanáct, když se za Bucky nesměle ozval Steve.
,,Můžu... "
,,Hm? "
,,Můžu ti zaplést vlasy?"
,,Určitě," usmála se.

Steve došel do koupelny pro hřeben a potom Bucky zavřela oči a jenom vnímala, jak jí kapitán jemně proplétá jednotlivé pramínky vlasů.

Jsem na lyžáku, snad mi do pátku nedojdou data (eeej). Jak se líbí?

                                                   Ann 💜

Takové normální ránoKde žijí příběhy. Začni objevovat