Tři, dva, jedna!
Teď. Nádech, výdech.
Jeden terč, druhý...a sakra třetí úplně mimo a málem jsem někomu ublížil.
Chlapec se světlými vlasy a modrýma očima se lekl a zvedl ruce na znak, že se vzdává.
,,Jsem na stejné straně,'' řekl a přiblížil se ke mně.
,,Moje chyba,'' začal jsem se rychle omlouvat. ,,Máma a táta říkali, že přijedeš až zítra.''
,,No, jsem tady,'' řekl a zastavil se dva metry přede mnou. ,,Jsem Jace,'' představil se kluk o trochu vyšší než já.
,,Alec.''
,,Pořád váháš, když pouštíš šíp,'' řekl mi, když se podíval na mou zbraň.
,,Slyším toho dost od svých rodičů. Nepotřebuju to ještě od tebe.'' Je fakt, že na mě rodiče dost tlačili. Měl jsem být podle jejich představ nejlepší lovec stínů. Už mě nebavili řeči o tom, co dělám špatně. Poradím si v klidu sám. Jenže teď tu byl Jace.
,,Promiň,'' omlouval se mi a špatně udržoval oční kontakt. ,,Nejsem zvyklý na jiné lidi.''
Nijak jsem mu na to nic neřekl.
,,Vadilo by ti, kdybych to zkusil?'' zeptal se a já mu podal svůj luk, přičemž on dal raději přednost dýce, která ležela na stole se zbraněmi.
,,Vidíš, je to celé o sebejistotě. Jednou uvěříš, že jsi ten nejlepší...'' A pak najednou švihl tím ostrým nožem a trefil se přímo do středu terče. Já se sice na terč trefím, ale ne přímo doprostřed, jak to teď Jace brilantně předvedl. Páni!
,,Budeš nezastavitelný,'' řekl nakonec a já nemohl říct ani slovo. Byl jsem jím ohromen, zvlášť když se na mě poté usmál.
--------------------------------------------------------
Scéna z dílu Shadowhunters 2x03
ČTEŠ
The story of Alec Lightwood
FanfictionPříběh Aleca Lightwooda, lovce stínů, který žije v 21. století. Dodržuje pravidla, plní očekávání svých rodičů a svou osobností zaujme i někoho, koho by ve svém životě nečekal. Všichni známe zamilovaný příběh Aleca a Magnuse. Jaký však měl Alec živ...
