Prostorem se ozývalo řinčení kovu a dětský smích. Já, Jace a moje mladší sestra Izzy jsme proti sobě bojovali. Byla to noc, kdy naši rodiče odjeli na misi do Ženevy. A taky už to byla nějaká doba od ceremoniálu run mé sestry. Od té chvíle jsme my tři neustále spolu.
"Dva proti jednomu. No tak, Lightwoodovi! Ukažte, co umíte!" zvolal Jace, který se zjevně naparoval.
"Všichni jsme Ligtwoodovi. Jsme tým," opáčila mu Izzy.
"Tohle se stane, když máš slabou sestru," řekl jsem, načež se černovláska urazila a oběma nám to natřela.
"A jaký je pravidlo, když se náš tým dostane do bitvy?" zeptá se Isabel.
"Tři vejdou, tři odejdou," odpoví Jace a dál jsme pokračovali v boji.
Zatímco my jsme jako děti zodpovědně bláznili se zbraněmi a soupeřili jsme mezi sebou, náš malý Max rostl jako z vody. Už se učil chodit a žbleptal různá nesrozumitelná slova. Hráli jsme se s ním, když nám to naši rodiče dovolili a nemuseli jsme se zrovna učit.
"Ty jsi náš sladký bonbónek, viď?" řekla Isabel, která se s ním neustále mazlila.
"Bude z něj lovec, ne bonbónek," řekl jsem, i když mě to malé usměvavé škvrně hřálo u srdíčka jak se bezstarostně hrálo a žužlal všechno, co mu přišlo pod prstíky.
ČTEŠ
The story of Alec Lightwood
FanfictionPříběh Aleca Lightwooda, lovce stínů, který žije v 21. století. Dodržuje pravidla, plní očekávání svých rodičů a svou osobností zaujme i někoho, koho by ve svém životě nečekal. Všichni známe zamilovaný příběh Aleca a Magnuse. Jaký však měl Alec živ...
