Idris

58 3 2
                                    


Už je to pár měsíců, co jsem nebyl v Idrisu. Právě začala zima a všude kolem se rozprostíral zářivě bílý sníh. Malé děti si hrály venku a koulovaly se. Přišlo mi to dost podobné tomu, co se děje ve světě obyčejných lidí. Když jsem častokrát pozoroval kamery newyorských ulic a parků, neušlo mi, jak moc bývá sníh v tomto městě vzácností. Jednou však napadlo tolik sněhu, že se menší parta dětí sešla v parku a postavily společně sněhuláka. Nic podobného jsem nikdy v životě neviděl a nejspíš se ještě mohlo objevit něco, čím se naše civilizace liší od lidí, kteří nemají o světě plné příšer. Něco, co mě může překvapit. 

"To tu budeš jen tak tvrdnout a hledět, jak je venku krásně?" vytrhla mě z mých proudících myšlenek moje "úžasná" sestra. Ohlédl jsem se jejím směrem a zvedl jedno obočí. 

"A i kdyby, co je ti po tom?" zeptal jsem se a založil si ruce. 

Mezitím přešla ke mně a vzala mou ruku. "Pojď, prosím tě." A i když jsme nebyli zrovna oblečeni do takového počasí, dotáhla mě až ven. 

O chvíli později...

"Co tu blbnete?" ozvalo se za mými zády. 

"Jaci, hned hni zadkem a postav sněhulákovi hlavu," nařídila blonďákovi Isabel. 

"Co je to sněhulák?" zeptal se Jace, který pořád stál na svém místě s jeho frajerským postojem. Tak nějak jsem těžko od něj odlepil svůj pohled. 

"Alec to prý viděl u dětí civilů. Má to prý tři sněhové obří koule, od největší po nejmenší, dvě oči z uhlíků a nos z mrkve," zajásala až moc přehnaně Izzy a dál pokračovala na prostřední kouli, zatímco já měl na starost tu největší, na které to má celé držet. Jace se k nám nakonec přidal a byla to snad ještě větší legrace než doposud. Pak na chvíli odběhl a když se vrátil, v ruce držel uhlíky a mrkev. 

"Ujmi se toho, bratře," promluvil ke mně a dotek jeho dlaně vyvolal ve mně podivné vibrace. Na chvíli jsem ustrnul a pak dokončil našeho sněhuláka. 

"Koukám, že mladší děcka nás kopírujou," prohodil Jace.

"Ale nemají ho tak krasný jako my," řekla dost pyšně Isabel. A všichni jsme se pak vrátili dovnitř pro něco teplého. 

The story of Alec LightwoodKde žijí příběhy. Začni objevovat