LVÍ KRÁL:Naděje zpět✅

IBADA YA KIFO

Zira
Bylo předemnou nějáké zvíře. Byl to lev podle jejich rysů.
Najednou mě začali obcházet další. Byla jsem dezorientovaná(dlouhý slovo xD).
,,Kdo jsi?!" řekla rázným hlasem nejspíš lvice.,,j-s-e-m Z-z-zira" nemohu ani mluvit.,,Co tady pohledáváš, cizinče" ,,Odplula mě sem řeka, omlouvám se pokud je to tu vaše" ,,áh ták, takže si sem nepřišla jen tak na procházku si odpočinout? ,,ne" odpověděla jsem. Slunce se schovalo za mraky a já tak mohla vidět kdo ke mě vlastně mluví. Byla to téměř bílá lvice . Oči měla sytě červené jako krev. Po jejím pravým boku stála zcela černá lvice. Nikdy jsem černou lvici neviděla. Její oči byly jedovatě zelené(Skar). Nevypadala moc potěšeně, že mě vidí. A po levém boku stála nebo byla spíš přikrčená jak v útoku menší lvice. Oči měla zúžené, ale byly patrně vidět její křyšťálově modré duhovky. Byla o něco světlejší než já a taky se nezdála moc ráda, že tu jsem. ,,A to se často dopravuješ pomocí řeky?" řekla ironicky. ,,Ne to ne, bylo to poprvé" nepouštím z nich oči. ,,Odkud jsi vlastně připlavala?" opět ironicky pronesla. ,,Ze lví říše"  koukla jsem se na ni. Zarazila se.,,Ze lví říše?" řekla překvapeně. ,,Ano,ale konkrétně jsem žila ve vyhnanství" ,,vyhnanec" zadívala se na mě zabijáckým úsměvem a koukla se po ostatních lvicích za ní. Byla to směska barev (béžové,hnědě,šedé). ,,abych ti pravdu řekla, my všichni jsme žili ve vyhnanství" usmála se na mě.Dech se mi zatajil, chtěla jsem něco říct ale skočila mi do řeči,,Mé jméno je Tarafi ta černá vedle je Jumi a tady ta na levo je Kuji" koukli na mne a jen řekly,,Ahoj" ,,ahoj"řekla jsem. ,,Tak ty jsi ze lví říše, to mi musíš povykládat jaké to tam je" usmála se. ,,Eh ano" ,,Hrozně ráda poslouchám příběhy, vím,že jen tak si se sem nedostala" ,,ano jen tak ne" ,,tak v tom případě si tě rada poslechnu, ale až dojdeme domů" pronesla...,,Domů?" udiveně jsem Se zeptala. ,,Ano,líbíš se mi, můžeš anebo chci aby si se k nám přidala" řekla potešeně. ,,Nový začátek" řekla jsem potichu ale slyšela to a hned na to řekla,,říkej si tomu jak chceš ale jsi v naší rodině, pojď vedle mě. Kuji posuň se ano?" ,,Jasně"řekla arogantně. Došly jsme na jejich místo. Bylo krásné, malé skalky pod kterými odpočivaly lvice ze svými mláďaty. Některá pobíhala ze svými otci a hráli si. Byla radost na ně pohledět. Nuka,Vitany,Kovu. Vjelo mi do mysli a začala jsem slzet. Tarafi se na mne podívala,,Ztratila si ty své?"  překvapilo mě to,,Ano je to dlouhá minulost" ,,Pokud si o tom nechceš popovídat nemusíš, jsem jen strašně zvědavá a miluju historky a podobně" usmála se na mě. ,,Mě to vadit nebude, jen že je to stále živé" Sklopila jsem hlavu, ale ona mi ji vyzdvyhla. ,,Taky jsem přišla o své lvíče" zasmutněla. ,,Jak?" ,,Měla jsem ho brzo nebyla jsem ani připravena se stát matkou, ale to je jiný příběh. šli jsme spolu na procházku a" začala slzet. Vzala mě do jedné malé jeskyňky,,a šli jsme přes takovou trnitou cestu. Řekla jsem mu ať zůstane na místě, protože jsem uviděla prase. Plížila jsem se k němu, ale ono si mě všimlo a začalo přede mnou utíkat. Honila jsem ho jen chvilku než jsem si uvědomila že Mato můj syn je v nebezpečí. Zaslechla jsem nějáký dupot. Zhora se řítilo stovky pakoňů. Začala jsem utíkat k Mato a řvala na něj,,Utéč Mato Utéč!!" . Ten se na mě kouknul a začal utíkat ke mě. Byl tak blízko" slzela ze svých rudých očí stale víc. ,,Oni ho zabili ti pakoni, Oni ho podupali, ZABILI!" smutně koukala,,Jak stádo přeběhlo okamžitě jsem k němu letěla.Byl mrtví. Najednou kolem nás proběhlo lvíče" zastavila jsem ji,,lvíče?!" ,,ano lvíče, proč se tak ptáš? ,,Já...to nic povídej" Simba. ,,No a vzala jsem ho a pohřbila. Dodnes se stím nevyrovnám" . ,,To je mi líto" Její lvíče nejspíš zhynulo kvůli Skarovi. ,,nechápu to, byla to jen minuta" začala slzet víc dál,,A co tobě umřeli ti? né že bych to přála ale..." ,,Ano,zemřelo" ,,Mohu se zeptat jak?" řekla. Můžu ji říct že umřel kvůli tomu lvíčeti(Simbovi)? ,,Jmenoval se Nuka, Kvůli jednomu lvovi se na něj sesypaly klády hráze a usmrtilo ho to" zasmutněla jsem. ,,Jediný?" zeptala se. ,,Ne mám ještě dvě Vitany a Kovu, ale ty mě zradili a odešli odemně" . ,,To mi je líto" . ,,To je v pořádku" . Usmála se na mě a objala mě. Šly jsme zpátky za lvicemi.

Čauky Promintě ale musím tuhle kapitolku dát na asi ještě 2-3časti. Musela jsem to dát pryč protože to bylo fakt strašně dlouhý...Je toho strašně moc... 😇😇Zatím pa...Jenom info....Zira si z toho moc nepamatuje proto je i tak víc hodná...Takže kdo ví byla to mrcha ale prostě jak se bouchla o ten kámen tak se jí  něco vymazalo a i chování 😇