LVÍ KRÁL:Naděje zpět✅

ZVRAT

Dívala se na mě unaveně ,,Kiaro...půjdu s tebou" usmála jsem se na ni. Chtěla se zvednout, ale já ji rychle zarazila ,,Vyrazíme až si trochu odpočineš" ,,Dobře...děkuju" kývla jsem hlavou a šla jsem pryč. Bude to v pohodě. Doprovodim ji na hranice a domů to už dojde. Klid Ziro.

Tarafi
Můj plán se začíná pomalu hýbat. Skvěle. Drahá Sarabi. Zaplatíš za své chyby, i když to byli rodiče Mufasi, kteří vyhnali našeho otce společně s námi. Musím pomstít svého otce a mého syna. ,,Tar?" Otočila jsem se. Zira. ,,Ano Ziro?" Pohlédla jsem na ni ,,Jdu s Kiarou. Doprovodim ji na hranice a pak se vrátim zpátky" to mě trochu znepokojilo. Jumi by nemohla dostatečně oblédnout říši a říct mi jestli vystačíme na boj. ,,Ó drahá Ziro. Být tebou tak jdu s ní až úplně ke lví skále. Musí vidět kdo ji zachránil" usmála jsem se ,,Tar to není dobrý nápad" podívala se na mě ze strachem v očích. Otočila jsem se k ní ,,Musíš!" Zvýšila jsem hlas ,,Co se s tebou poslední dobou děje?" Podívala jsem se jí upřeně do očí. Vzdychla jsem ,,Před pár dny to bylo pět let co zemřel Mato. Nemůžu se s tym stále vyrovnat. Proto chci pro své lvy dělat to nejlepší. I kdyby jsi odešla, tak vždy tu budeš vítaná. Jako z každé smečky odcházejí lvi tak i u mě" důvěryhodně jsem se pousmála ,,u Flávie to ale bylo jiné, proč?" ,,S ní jsme strávila skoro celý můj život. Když otec umřel ujala se mě. Byla jsem roztěkaná, ale vydržela to se mnou" sklopila jsem hlavu ,,Promiň, to je mi líto". zasmála jsem se ,,No a proto musíš jít aspoň zkusit jít až do lví říše. Věřím, že ti odpustí a budeš skvělou babičkou" zazubila jsem se. ,,Opravdu? Kdyby mě přijali mohu zůstat?" Nejistě se zeptala ,,Ale samozdřejmě. Tady vždy budeš mít dveře otevřené...tak a teď běž" postrčila jsem ji. Usmála se a šla pryč. Zasmála jsem se nad svojí důvěryhodností. Přišla ke mě Jumi ,,ahoj Tar" řekla poněkud sklesle. ,,Á Jumi právě jsem tě chtěla jít hledat" ,,ano?" přišla jsem k ní blíž ,,Až Zira s Kiarou vyjdou půjdeš za nimi a jak překročí Lví říši zkusíš zaznamenat co nejvíce lvů a pak poběžíš zpátky" podívala se na mě překvapeně ,,Tar...nemyslíš, že je to už něják moc?" ,,Ne! Ty půjdeš za nimi, ukážeš mi cestu do Lví říše a kolik lvů a lvic tam je!" Zazubila jsem se. Vzdychla ,,Dobře" otočila se a odešla. Po chvíli jsem se rozhodla jít se prozatím "rozloučit" se Zirou a Kiarou.

Mezi tím ve lví říši
Vitani
,,Je pryč už skoro den!" Vykřikl rozrušený Kovu. Přecházel z jedné strany na druhou a a hlasitě vrčel. Vedle mě stál Sikkir. ,,Kovu...neměj o Kiaru strach...je to chytrá lvice. Určitě se jí nic nestalo" řekla jsem klidným hlasem. Kovu se na mě podíval a šel ke mě. Zdál se mi, že jsem ho svými slovy ještě víc rozrušila. Přiblížil se hlavou k té mé. Jeho zúžené zornice se najednou roztáhly a viděla jsem jak se uvolnil ,,J-já mám o ni strach" začal slzet a svalil se přede mě na zem. Lehla jsem si k němu a objala ho. Podívala jsem se na Sikkira. On jen přikývl a odešel. ,,Ššš neboj...Kiara je v pořádku...neměj o ni strach" bylo pro mne trápením se na něj dívat jak je vyčerpaný. Šeptala jsem mu to samé dokola a všimla si, že usnul. Ach Kovu taky si nejsem jista nad Kiarou.

Zpátky v Tařině území
Zira
Přišla jsem ke Kiaře ,,Pokud můžeš, můžeme vyjít ať jsme do večera tam" usmála jsem se. ,,Dobře". Kiara vstala a chtěla si vzít Zikiru ,,em...Mohu já?" Zeptala jsem se. Kiara ustoupila a usmála se ,,ale jistě babičko". Najednou přiběhla Jumi ,,promiň, že jdu tak pozdě" vydechla a objala Kiaru ,,Budeš mi tu chybět. Viď, že se tu ukážeš!" Kiara se zasmála ,,Jasně, že ukážu Jumi, neboj" Jumi se na ní zašklebila. Pustila ji z obětí. Přišla i Tarafi ,,Vidím, že jste už na odchodu. Dobře dojdětě do Lví říše a dávejte pozor na to škvrně" zasmála se. Kiara se zasmála ,,Děkuji. Musíme jít Kiaro. Jsem pryč už skoro celý den. Doma budou šílet. Už nejspíš tak se může Kovu potrhnout kde jsem" tomu jsme se všichni uchechtly. Vzala jsem lvíče do tlamy, kývla na Kiaru a vyšli jsme.

Jumi
Seděla jsem a dívala se jak odcházejí. Najednou mi Tar zašeptala ,,Běž!" Nasucho jsem polkla, zvedla se a šla pomalu za nimi. Jdu do toho proti své vůli.

Vždy se na chvíli zastavím a čekám až jsou zase opět dál. Jdu takhle asi půl hodiny. Ach jo. Je mi to vůči Kiaře tak nefér. Lehla jsem si do trávy a přemýšlela. Co prostě teď nedoběhnout Kiaru a Ziru a o podlém plánu Tar jim říct? ,,Ále, kdopak se nám tu fláká" koukla jsem za sebe. Byla to Kuji ,,Co tady děláš Kuji?" ,,Nemáš na to co?" Škodolibě se usmála. Zvedla jsem se ,,Poslala tě Tar?" Zvedla pravou tlapu vytáhla drápy a začala si je okousávat ,,Um dáse to tak říct. I když jsem šla i dobrovolně". I když je to moje sestra nikdy jsme se moc k sobě neměli, ale tohle mě naštvalo ,,Kuji běž domů. Nech mě pracovat!" Vyšla jsem naproti ní. ,,Hahaha...obě víme, že si moc hodná na to aby jsi udělala takovou podlou věc prdelko" zahihňala se. ,,Nech toho Kuji. Sama víš, že to co Tar chystá je naprosta blbost!" Zamračila se na mě ,,Blbost? No tak fajn. Uteč si já to udělám za tebe. Ale věř mi Tar se to líbit nebude jak ses z toho vyvlekla...na to, že jsme sestry se vůbec k sobě nepodobáme" udělala uraženou. ,,Ne to nepodobáme. Jsi stejná jako Tarafi!" ,,No pardón...Já si jen chránim zadek...to ty si koleduješ o průšvih...hm myslim, že ti ty tři nějak poutekly" ironicky se na mě usmála. Odešla jsem od ní sledovat dál.

Další půl hodinu jsem šla za Lvicema a sledovala každičkej strom, skalku či potůček. Proč ale? Cítim se tak provinile. Zira s Kiarou se zastavili a já vzhlédla do dáli. Lví říše! Teď jsem váhala jestli se vrátit k Tar a ukázat jí cestu do Lví říše nebo jít za nima a říct jim to. Boužel. Jsem moc velkej srab na to abych si něco lízla u Tar. Obhlídnu říši a vrátim se k Tar.

Vypadá to, že to snad  dokončim🙏 Docela mě to začalo zase bavit. Já vim. Mám hrozný nálady, ale tak aspoň není nuda 😅...nu tak snad u další kapitolky...papinky

_Controler_SaBa_15_2_2020_