Jeho Šedé Oči (FF HP)

Vánoce s Vlkodlakem, psem, jelenem a nějakou malou věcičkou

Pohled Adél
Přišla jsem do pokoje a měla jsem v plánu se jít osprchovat a skočit do postele. Jenže moje postel už byla zabraná! Ležela tam Zuzu.
,,Zuzu co tu děláš?!“ Křikla jsem na ní asi se polekala a s ubrečenými oči Přiběhla ke mně a objala mě.
,,On nepřišel..“ Řekla mi smutně. Chytla jsem jí za ručku a odvedla jí k posteli která patřila Daphne. Tam se Zuzu převlékla do pyžama a šla si lehnout. Zítra to vyřeším. Stejně teď už všichni budou spát a já jsem taky unavená. Šla jsem se Teda rychle osprchovat a pak jsem šla spát.
Ráno jsem se vzbudila o něco dřív než jsem měla v plánu. Bylo půl sedmé ale já nemohla dal spát. Šla jsem se převléknout a pak si vyčistit zuby učesat se a šla jsem na snídani. Byli tam snad všichni prvňáčci který zůstali na vánoce v Bradavicích. Šla jsem si sednout k místu kde nikdo nebyl. Po chvíli přišel Malfoy a ta jeho parta. Šla jsem za Mikem se ho zeptat proč nepřišel.
,,Můžeš mi vysvětlit proč si nepřišel za Zuzu?! Byla tam dlouho sama!“ Křičela jsem na něj.
,,Ale to je tvoje chyba, Nemáš se někde toulat s Potterem!“ Křičel teď on. Mezitím přišel k nám i Harry a chtěl mu něco říct jenže já mu do toho skočila.
,,Je to tvoje sestra a já nemůžu za to že si úplně neschopný a musí se o tvojí sestru starat někdo úplně jiný.“ Řekla jsem mu už v klidu protože se na nás všichni dívali.
,,Víš co tak to můžeš jít klidně za Riki!“ už se trochu uklidnil ale u jména Riki křičel. Riki byla jejich sestra ze Zmijozelu byla v šestým ročníku a my dvě jsme spolu taky moc dobře nevycházely. I tak za ní půjdu, on je neschopný a určitě by jí dokázal i zabít.
Malfoy se na mě omluvně podíval a já jsem se na něj zašklebila. Pak oni odešli a já se vrátila ke své snídani. Bohužel už byla studená a tak jsem si jí nesnědla. Vzala jsem něco pro Zuzu a odešla za ní zpět na pokoj. Ještě spala takže jsem jí musela vzbudit. Hned jak to dojedla šla se převléknout z pyžama a pak jsme šli za Riki. Riki jsem naposledy viděla když si dělala srandu z Vanessy a od té doby jsme se možná tak viděli na obědě, snídani a večeři.
Riki byla ve společence a s holkama vymýšleli další v uvozovkách skvělý žert. Když jsme k nim přišli všichni se na mě dívali jako by mě chtěli zabít. Jen na Zuzu se dívali jako na Andílka.
,,Vo co de?“ Řekla nějaká namachrovaná bruneta vzadu. Riki se začala hihňat a ostatní holky taky.
,,Riki, jde o Zuzu“ Řekla jsem jí a ona se na mě a na Zuzu podívala starostlivě. Dopadlo to líp než jsem si myslela, Zuzu zůstane u Holek a já budu zase sama.
Dnes jsou Vánoce a asi bych měla jít rozdat dárky. Vzala jsem tašku s dárkami a běžela jsem ještě rychle za Zuzu. Dala jsem jí její dárek počkala jsem si na její radost z dárku a pak šla rozdat další.
Potkala jsem i Harryho s Ronem když jsem běžela za Brumbálem a McGonagalovou. Jen jsem jim to dala a běžela za nima.
,,Dobrý den pane profesore, dobrý den paní profesorko“ Řekla jsem jim a začala jsem pomalu vytahovat dárky.
,,Mám pro vás dárek“ Řekla jsem. Brumbál se usmál a McGonagalová na mě koukala a čekala jestli vytáhnu třeba bombu. To by čekala u Pobertu, Poberti by dokázali na ní vytáhnout cokoliv. Předala jsem jí Teda dárek a asi třikrát mi poděkovala. A teď jsem vytáhla velký dárek pro Brumbála.
,,To jsem zvědav co to bude.“ Řekl Brumbál.
Když jsem mu podala dárek on se ještě nejistě na mě podíval a pak začal pomalu rozbalovat dárek.
,,Tak to jsem opravdu nečekal! Děkuju!“ Křikl Profesor. Já se na ně usmála a běžela jsem dál za Profesorama. Snape se stejně děkovně usmál (pokusil se o to) ale podle mě to vyhodil hned jak jsem odešla. Všem jsem už rozdala dárky a teď zbývalo na mě. Přišla jsem do společenky a všichni si už dárky rozdali a teď moje dárky čekaly na mě. Moc jich nebylo. Začala jsem rozbalovat dárky. První byl od Zuzu, šlo poznat že to balila sama. Byl to náramek se srdíčkem byl fialový a na srdíčku bylo moje jméno. Druhý dárek byl od Ewy. Ta dávala všem, byl to připínáček který se měnil podle vaší nálady. Nikdo ho stejně nenosil protože už ho měli asi 6krát. Další byl zabalený v zeleným papíru a nebylo nikde jméno od koho by to mohlo být. Byla to krabička ve který byl řetízek s vlkem. Ten kdo mi to dal musel vědět že je to můj patron. Vlk byl nádherný. Musela jsem si ho hned nasadit, chvíli jsem se kochala jak vypadá. A žádný už tam nebyl. Odešla jsem do pokoje a lehla jsem si na postel, dlouhou dobu jsem přemýšlela o tom kdo mi dal takový krásný řetízek. Jen holky a Remus věděli co mám za patrona. Z myšlenek mě vyrušilo ťukání na okno. Byla to sova, ale tu sovu jsem vůbec neznala. Otevřela jsem okno aby mohla vletět a pak jsem z ní sundala dopis který měla přidělaný k noze a ona hned odletěla.