One year later:
Spala jsem tvrdě, ani nevím co se mi zdálo..
Najednou jsem ale slyšela ten otravný zvuk budíku!Neochotně jsem vstala a zamířila do koupelny.
Zděsila jsem se po tom co jsem na umyvadle uviděla světle modrou krabičku.
Vzala jsem ji a dala do šuplíku kde měla být předtím, teď a asi už navěky.
Byla to krabička s náhrdelníkem.. od Martinuse. Je to už rok, ale já jsem to ještě tak nějak nevstřebala.
*One hour later*
"Ahoj Theo" pozdravila mě Miri, následně i Ellen a obě mě objaly.
"Ahoj. Tak co je dneska v plánu?"
Řekla jsem a usmála se."Párty! U mě doma, v 18:00. přijďte, bude sranda"
Miri vypadala nadšeně, nechtěla jsem jí kazit nadšení a tak jsem souhlasila.
"Dobře, přijdu"
"Jupííííí" zaradovala se Miriam a já nad tím jen protočila očima. Jako malé dítě..
Po škole jsme šli k Miri domů, dělat si úkoly. Teda alespoň to mi řekly.
Po chvíli dělání úkolu z matematiky se na mě obě podívaly.
"Mám.. ehm, máme na tebe dotaz.." řekla nervózně Miri.
"Anoo?" Řekla jsem trochu víc podezdřívavým hlasem.
"Co budeš dělat až se vrátí.. em, Martinus, budeš dál dělat že neexistuje, nebo se s ním normálně bavit?"
Tahle otázka mě dost zaskočila, protože jsem o ní ještě nepřemýšlela.
Ale vím že se jednou vrátí a já ještě nevím co budu dělat, nejsem na to připravená."Země volá Theu!" Vytáhla mě Ellen z mého přemýšlení.
"Eh, nevím" zněla odpověď, na kterou jsem se zmohla.
"Dobře.." řekla Ellen překvapeně.
Myslím že přede mnou něco tají..
Dál už nic neříkali.
***
"Tyhle jsou hezké" ukázala Miri na šaty v mém šatníku.
"No já nevím.."
"Neodmlovat, oblíkat!" Rozkázala mi Miri.
"Hele, proč mám mít šaty? Je to jen obyčejná párty ne? Můžu si vzít džíny." Řekla jsem docela znechuceně.
"Tak ok, ale tyhle" ukázala Miri na světle růžové roztrhané džíny.
"Dobře to beru"
"A tohle tričko!" Ukázala Ellen na bílé tričko s květinovým vzorem.
"Jo, jo, jo dobře."
"Tak a teď můžeme jít" Řekla Ellen a obě se na sebe spiklenecky podívaly.
Asi mi vážně něco tají..
***Dorazili jsme k Miri domu.
Bylo to divné, říkala párty, ale nikdo tady není.Vešla jsem dovnitř. Byla jsem dost překvapená jak to tam bylo vyzdobené..
No nebyla jsem jediná, periferním viděním jsem jen slabě viděla někoho kdo si prohlíží dům tak jako já.
Otočila jsem se na něj abych ho pozravila.
Ale nezmohla jsem se ani na pitomý 'Ahoj'..
On ale ano.
,,Ahoj Theo.."
______________________________________
Uuuuu, tak co myslíte kdo to budeee?!🤔Myslím si že víte, no schválně, zkuste to napsat do komentářů.😏
Pp💕
ČTEŠ
Even with obstacles [Marcus and Martinus]
FanfictionPokračování knihy 'Forever is a long time' I s těmi překážkami tě pořád miluju!