,,Ahoj Theo..."
Nebyla jsem schopná pohnout jediným svalem.I když jsem měla hroznou chuť odtud teď hned vyběhnout, zbalit si věci a odletět někam do Austrálie.
Byl to jako výbuch.Obrovský výbuch všech těch pocitů a emocí, které se snažím už přes rok držet v sobě a zbavit se jich.
Jak kdyby někdo vzal nůž a ten pytel s názvem Martinus někdo rozřízl.
Snažila jsem se udržet slzy a v prvních chvílích mi to i překvapivě šlo.
Stáli jsme tam.Naprosti sobě.Jeho čokoládky, které jsem vždycky tak zbožňovala se zarývaly do mých očích a já tenhle intenzivní pohled dlouho nevydržela.
Uhla jsem pohledem do země.Nevěděla jsem co mám dělat.Nevěděla jsem co mám říkat.
Uslyšela jsem kroky.Ovála mě vůně kolínské, kterou používá jen Martinus a já sebou cukla.
,,Theo podívej se na mě, prosím" Řekl snad zoufale.
Nejistě jsem zvedla pohled k těm dvoum oříškům do kterých jsem se tak nenapravitelně zamilovala.A zase jsem se v nich ztratila...
Mlčel.Na očích jsem mu ale viděla že chce něco říct, jen si není jistý.
Dlouho jsem náš intenzivní oční kontakt nevydržela.Uhla jsem pohledem k těm dvoum, které tohle nejspíš naplánovaly.
Culily se jak pitomci a já jsem na ně v ten moment byla opravdu naštvaná.Proč tohle udělaly?Vždyť snad neviděly jak moc jsem byla v prdeli z toho rozchodu?Jak moc mě to bolelo?A ony to i přes tohle všechno udělaly?Proč proboha.
Po tváři mi stekla jedna slza.Jedna jediná.Víc jsem nepropustila a ani nepropustím.
Švihem jsem se otočila a rychlým krokem zamířila pryč z tohohle domu.Chci pryč.Chci někam daleko.
,,Theo počkej!" Zareagoval ihned Martinus a hned na to se mi kolem zapěstí obmotaly prsty.Setřela jsem si tu jednu slzu a zůstala stát zády k němu.
Když se jeho pokožka dotkla té mé, projel mnoi šok a příjemný pocit energie.To mě vyděsilo a zároveň naštvalo.
,,Nech mě to vysvětlit" Zašeptal Martinus a já toho měla opravdu dost.Otočila jsem se k němu čelem a tvrdě se mu podívala do očí.
,,Tady není sakra co vysvětlovat!Rozešli jsme se v "dobrém" pokud si to dobře pamatuju tak co chceš řešit?!To že jsem z toho byla úplně v prdeli nebo to proč jsme to vlastně skočili nebo co?!Tady do prdele není co řešit a ty to moc dobře víš.Ty si tady prostě jen tak nakráčíš po víc jak roce, spolčíš se s těma dvěma a najednou 'Jé ahoj Theo'?Tohle bolelo Martinusi a já to prostě nedávám.Nech mě být" Vychrlila jsem ze sebe úplně všechno co jsem právě měla na srdci a vytrhla mu svojí ruku z té jeho.
Rozeběhla jsem se odsud pryč a Martinus se mě ani nesnažil zastavit.
A hned jsem svých posledních slov začala litovat.Nechci aby mě nechal být, vždyť já ho sakra potřebuju...
-------------------
Hey hey here is Maggieee💖
Možná trošku ostrá slova, co řekla Thea, ale myslím že Martinus si to zaslouží 😂
Hope you like it💋
ČTEŠ
Even with obstacles [Marcus and Martinus]
FanfictionPokračování knihy 'Forever is a long time' I s těmi překážkami tě pořád miluju!