Even with obstacles [Marcus and Martinus]

5. Kapitola

Sobota, konečně pryč z nemocnice.
Vstala jsem, oblékla si obyčejný tepláky a hledala nějaký tričko.

První co jsem našla bylo světle modré tričko. No, nebylo moje, ale Martinusovo. Jednou mi ho tu nechal, a já myslím že už bylo hodně dlouho ve skříni.

Oblékla jsem si ho a šla si dolů do kuchyně udělat snídani.

V tom ale zazvonil zvonek. Rychle jsem běžela otevřít, s nadějí že to bude můj úžasný kluk.

Nebyl. Stála tam Miri s Ellen, divila bych se kdyby tu 'novinku' ještě nevěděli.

"Ahoj Theo" řekli obě naráz, jako kdyby to měli připravené a pak se začly smát.

"Ahoj holky" odpověděla jsem.

"Můžeme dovnitř?"

"Jo jasně pojďte"

V překladu: když už jste tady tak pojďte, ale upřímně teď bych tu chtěla někoho jiného.

Očividně překladač v hlavě nemají a tak obě vešli dovnitř.

***

Po hodině hraní FIFA opět zazvonil zvonek.

Věděla jsem že tentokrát je to stoprocentně Tinus. Konečně po té době co jsme měli pauzu ucítím jeho rty.

Zvonek zazvonil netrpělivě znovu.

"Bože Theo, jdu radši otevřít já" Řekla naštvaným hlasem Miri.

Než jsem se stačila vyhrabat z mých myšlenek Miri otevřela..

"Ahoj, je doma Thea?" Zeptal se ten medový hlas.

Rychle jsem tam doběhla a byl to on. Stál tam v roztrhaných džínách, mikinou z MMstore a kytkou v ruce.

Po chvíli v uvíznutí v mých myšlenkách jsem se probrala. Hned jsem mu skočila kolem krku.

"Lásko, prosím nerozmačkej mě" řekl a dal mi pusu do vlasů.

"Lásko?!" Vyjekla Miri a Ellen se k ní hned přidala a začali otázky.

"Kdy? Kde? Jak? Co?" Vyhrkla ze sebe Ellen a já i Tinus jsme se zasmáli.

***
Vše jsem holkám vysvětlila.

"O můj bože, to je tak úžasný že jste zase spolu!" Vyjekla zase Miri.

"Vážně vám to spolu sluší, vy k sobě prostě patříte." Řekla Ellen. Znělo to tak upřímně a tak krásně.

Také jsem ráda že jsme zase spolu.

"Tak my už půjdeme" řekli obě naráz.

"Dobře, tak ahoj"

"Ahoj"

Ještě jsem je obě objala a pak zavřela vchodové dveře.

Běžela jsem za Martinusem který už se v tu dobu rozvaloval v MOJÍ posteli!

Přišla jsem tam a hodila po něm vražedný pohled.

"Ale noták" vraždil mě svým medovým hlasem a roztomilým pohledem.

Lehla jsem si k němu. Lehla jsem si na jeho hruď a víčka se mi zavírala.

"Klidně spinkej princezno, budu tu až se vzbudíš. Miluju tě"

Po těchto slovech:

...budu tu až se vzbudíš, miluju tě...

Jsem už mohla v klidu spát.

"Taky tě miluju"

...

______________________________________
Ahoojky, tady Klaris.🌻
Co myslíte že se může stát?😮
Můžu vám říct jen to, že se toho stane ještě hodně!
Názor na tuto knihu?🤓

Pp.💕