Pohled Lenky
Po třech dnech jsme s Terkou a Tóňou svolaly poradu. Už jsem o tom prohodila před tátou pár slov, ale ještě to není zdaleka všechno co se chystám udělat. Chystám se pustit v sobotu večer rodinný film, udělat čaj, a tyhle ty blbosti a potom mu to řeknu. Bude to dokonalé! A když jsem to oznámila holkám, byly z toho taky nadšené. Nemůžu se dočkat zítřka.
Ale teď je tu dnešek, a já jsem u Tóni v pokoji a spolu s ní a Terkou jíme čokoládu. Probíráme všechno možné! Datum plesu, oblečení, a dokonce i název! Nápadů bylo hodně, a nakonec zvítězil název "listy růže", protože to bylo ze všech nápadů asi nejnormálnější. No, porovnejte sami, "předstřední idioti" nebo snad "děti po devítce"? Co je podle vás lepší? Myslím, že "listy růže", jsou ještě v pohodě 😂😂.
••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••
Sobota večer
Pohled Lenky
Operace "přesvědčit a neumřít" začala.
Nejprve jsem šla uvařit čaj a kávu, potom jsem rozdělala chipsy co má táta rád. Pak jsem vyhledala nějakou rodinnou slátaninu a pustila to. Bylo to o nějaké japonské rodině, kde táta byl samurai, a byl pro rodinu ochoten udělat vše, jen aby byla v bezpečí. Super. Fakt lepší jsem vybrat nemohla🙄
Teď přišla moje chvíle! Teď! Ano, je to tu, velký okamžik, na který všichni čekáme. Uf. Nádech, výdech. Jdeme na to.
Lucka: Um..tatí?
L. Táta: Ano zlato?
Lucka: Já, mohla bych tě o něco poprosit?
L. Táta: Jen to do mě syp.
Lucka: No.. s holkama jsme přemýšleli, že.. by jsme mohli uspořádat...
L. Táta: Nic neříkej! Chcete zorganizovat ples a po mě chcete abych vám pomohl. Nemám pravdu?
Lucka:*sedí s otevřenou pusou a zírá nevěřícně na tátu* Ale, jak jsi to...?
L. Táta: Protože jsem byl úplně stejný jako ty, jen já jsem to nemohl zamaskovat rodinným filmem.
Lucka: Takže..?
L. Táta: Už jste vymyslely místo akce?
Lucka:*obejme tátu* Jsi nejlepší, tati. A ano, na tom travnatém placu, kde bylo předtím hřiště. Víš?
L. Táta: Jasně, tam už bylo mnoho takových akcí ^^
Lucka: Super! A.. mohlo by to být dvoudenní! 23.-24. 7.! Bude to úžasné.. jdu napsat holkám, slíbila jsem jim to. A.. ještě jednou díky, tati.
L. Táta: Nemáš vůbec zač.
Operace "přesvědčit a neumřít" úspěšně dokončena! Můj bože, mám takovou radost! Musím jim napsat do skupiny
SMS
Skupina "listy růže"
Lenka: Kámo povedlo se! Souhlasil, a nestálo mě to ani minutu přemlouvání!
Terka: Fakt?!
Tóňa: To je ú.ž.a.s.n.ý Leni, jsi skvělá!
Lenka: Ale, to nic nebylo ^^
Tóňa: Zítra se sejdeme a budeme plánovat všechno od lístků po osvětlení
Terka: Rozkaz, kapitáne Tóňo! Xd
Lenka: Jasně, můžem jít na to místo, abysme to viděli lépe
Tóňa: Jo! A dobrou noc<3
Terka: Dobrou<3
Lenka: Dobrou holky<3
••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••
Další den ráno na místě
Pohled Tóni
Už jsem na místě, ale přišla jsem moc brzo, takže budu ještě hodinu čekat. Normálně bych šla ještě domů, ale.. nevím, prostě se mi tam teď nechce. Nevím co tu tu hodinu budu dělat, ale zatím si asi sednu a počkám jestli se něco nebo někdo neobjeví. A asi za pět minut vidím v dálce, na úplně druhé straně placu obrys někoho. Snažím se očima zaostřit neznámou osobu. Je to kluk, asi stejně starý jako já a...
...Ó můj bože! Ne! To nemůže být pravda! Ne, ne, ne a NE! Odkdy Jimin chodí někam bez ochranky? Ummm. Budu před ním vypadat trapně! Nemůžu se ztrapnit před mým crushem! OK, hlavně přirozeně! Klid Tóňo, to zvládneš! Áaaaaaaa! To nezvládnu! Cože?! NE! On si mě všimnul! Jde směrem ke mě! Nééé! NeneneneneneneneneneneNE! Tak jo, hlavně přirozeně! Pořád se přibližuje! Tohle nemůže dopadnout dobře...
こんにちは
Jak se všichni máte?
BTW, jsem sama zvědavá jak se to bude vyvíjet...
A abych nezapomněla...
Přeju Tóně všechno nejlepší! Už je s Jiminem 150 dní! 😃💜☺️
Luv you 💞💞💞
A u další kapitoly,
AHOJ!
