I AM THE PRINCE ~ (Yaoi

|||||•

,,kdyby si my dal pokoj možná by i nespadli!!!!" Křikl jsem. ,,No ale spadl... Hodně štěstí s lovením~ " řekl s úsměvem a už chtěl jít pryč. Moc jsem se naštval ,,tak to ne!!!" Zařval jsem schytl ho za rameno a hodil do vody. ,,Opovaž se vylézt dokud je nenajdeš!".

,,Ty! ... Víš jak je ta voda studená?!..." Zřejmě jsem ho pěkně vytočil.

,,To ale není můj problém" usmál jsem se ale úsměv ni brzo zmizel z tváře. Najednou jsem byl ve vodě s ním. ,,Hej..! Si normální??" Křikl jsem.

Ok nic neřekl a jen mi hodil klíč. ,,není zač pako" zabručel a vylezl z jezírka a směřoval zpět do hradu .

Zvláštní.. on ho našel a dal...co s ním je?..

,,Díky..." Zašeptal jsem a šel za ním.

Prišli sme do hradu celý mokrý a taky i dost ušpinění. To budou zase křičet ti dva... Ale zítra už od rána se to změní. Za pár hodin mi je patnáct už si nebude tak dovolovat. Sice by se to mělo až se stanu princem... Ale nevadí. Královský syn jsem beztak už od narození musí dělat co mu řeknu!

Z myšlenek mě vytrhnul Shinův a
Cielův hlas. Zněli dost překvapeně a Shin byl zřejmě i dost naštvaný.
,,Pane .. co jste zas dělal??" Přistoupil ke mě a byko na něm jasně vidět že bez vysvětlení me nenechá odejít. ,, Spadl jsem díky Sebastianovi do jezírka ". Řekl jsme na svou obranu.

Sebastian se jenom usmál a řekl ,,udělal jsem to omylem snažil jsem se totiž získat zpět klíč jeho veličenstva protože mu tam spadl když v tom jsem ho omylem strčil...omlouvám se " domluvil, uklonil se a podal Shinovi klíč.

,, To je od tebe zdvořilé Sebastiane.. tak se chová princ... " řekl Shin ,, A nelže" a Ciel doplnil jeho větu.

,,A-ale já nelžu! Přísahám!!" Řekl jsem. Oni mu fakt věří?! Proč?! Cítil jsem se hrozně kdyzme označili pod jménem "lhář"... ,,Já ...a lhát?...Shine snad...tomu nevěříš" řekl jsem s obavou
.

,,Omlouvám se pane ale z toho co slyším jsem usoudil že se jen snažíte jeho veličenstvo Sebastiana ponížit či na něj svalit vinu... Jak vám mohu potom věřit?" Řekl klidně.

,,Ale to není pravda!..." Křiknul jsem naposledy, vytrhnul Shinovi klíč z ruky a odkráčel do svého pokoje. Tam jsem si sedl na postel a bylo mi jedno že bude ušpiněna a mokrá z mých šatů...

Tak hezké oblečení ..a už je zničené..

Je to jen jeho vina!

I když ..neříkám že já jsem jediný nevinný...ano taky jsme způsobil pár škod...ale nelžu!... Já nikdy!...

Bylo mi to moc líto... Nikdy jsem nelhal. Chtěl jsem brečet ale potlačil jsem ty slzy a přenesl se přes to.

Později mi na dveře někdo zaklepal. Byl to Shin. ,,Můj pane měl by ste si jít dat se Sebastianem koupel....za dvě hodiny se přede začne slavnost ...musíte se připravit... " Řekl a čekal na mou odpověď... ,,Dobře...." Úplně potichu jsem řekl se smutkem v hlasu.

,, Za deset minut dole v koupelně..." Řekl a odkráčel pryč.