I AM THE PRINCE ~ (Yaoi

9.

Probudil jsem se kolem 3:55 rána. Proč nemůžu spát?... Ale .. nejsem unavení. Nevadí. Koukl jsem se na Sebastiana. Jeho havraní vlasy se hezky leskli, stejně jako jeho tvář na kterou dopadal měsíční svit. V tuhle chvíli byla jeho tvář zcela klidná a nevinná. Chvíli jsem ho sledoval ale pak pomalu otevřel svoje modré oči. Díky měsíčnímu svitu byli ještě hezčí než dřív. Překvapilo mě to že se vzbudil tak lehce. ,, Proč nespíš...?" Zeptal se mě unaveným tónem. Vypadal v tuhle chvíli tak zranitelně.. a ne jak debil.

,,Nevím..ale ty spi!" Okřikl jsem ho.

,, Nekřič... Budu dělat to-" zívl ,, to co já chci.... " Už zase zavřel oči a opět usnul.

Tak on mi bude ještě rozkazovat?! Ah... No nic... Však on ještě uvidí.
Zase jsem se na něj podíval. Hm.. fakt byl celkem hezký. Už ani nevím kvůli čemu ho nenávidím. Aha už vím díky němu přece moji rodiče zemřeli! Tehdy když tak moc pršelo jsem s mámou a tátou utíkali ke Koči a měli jít domů zpět na tenhle hrad. Ale pak jsme slyšeli křik a tak šli za hlasem. Videli sme ho jak se držel okraji propasti ... Táta ho zachytil když už padal a tátu zase chytila máma protože k tomu aby spadl taky neměl daleko. Jeho zachránili ale oni se už neudrželi.

Do teď to tomu zmrdovi nezapomenu!

Naštvaně jsem se na něj koukl i když spal. Jednou se pomstít Sebastiane !

Zase jsem si lehnul a snažil se unsout. Aspoň hodinu jsem jen tak ležel ale nakonec se mi to povedlo. Měl jsem strašný sen... O tom jak vše stratím...všetko co jsem kdy měl rád a miloval. Ve snu na zemi ležel Shin celý od krve. Mrtvý. V pozadí hořel hrad i celá zahrada. Byla tam jedna osoba co se jen smála a pomalu se ke mně otáčela.. už jenom kousek a viděl bych ji jenomže pak jsem se probral. Prudce jsem si sedl na postel a rychle dýchal. Něčí ruka byla na mém rameni. Byla sebastianova.

,,Hej... Co se stalo?" Řekl a jenom mě sledoval.

,,Huh?! Nic proč?!..." Cukl jsem ramenem a on z něj ruku sundal.

,,Mluvil si ze spaní.. a křičel a dost kopal." Radši se odtáhnul.

Koukl jsem na něj. Byl už oblečení. ,,kolik je hodin?" ,, Za 10 minut bude oběd... Byl tady ten tvůj sluha..."

Aha... já přepsal půlku dne... ,,Nemohl jsi mě vzbudit?!" Zakřičel jsem na něj. ,Já nejsem tvůj budík!" Řekl a hodil po mě polštář. Odkráčel rychle pryč. Ani jsem mu to nestihl vrátit..ah....,, Už jste vzhůru můj pane?" Řekl najednou něčí hlas. Byl to Shine, stal ve dveřích a držel v rukách čistě oblečení.

,,Ano Shine..." Řekl jsem trošku sklesle a posadil se na postel.

Shin ke me přistoupil a pomalu mě začal převlékat. ,,Copak vás trápí pane?" Zeptal se mě když my začal sundávat vrch pyžama.

,,Já ani nevím...." Odpověděl jsem.
Opravdu jsem nevěděl ale něco jsem říct musel. ,,To že jsem přespal snídani a ty úžasné palačinky?^^""....." Řekl jsem narychlo. ,,Nebojte pane... Ty budou na oběd na slavnosti" řekl a usmál se a pomaličy my už navlékal košili. ,,Slavnost?! Zase????" Překvapilo mě to..zase o ničem nevím!

,,Ano pane, přijdou dámy z dalekých království. Jednu si vyberete za ženu ... To samé i mladý Sebastian" odpověděl a napravoval mu rukávy.

,,Ale já nechci!" Zakřičel jsem..měl jsem v očích drobné slzičky a navíc mě ženy neberou. Sám dobře ví že jsem na kluky.

,,Jinak to nejde pane ... Omlouvám se" navlékl mi kabát. Ten hezký celý černý a na rukávech vyšívané růže.

Zavrčel jsem. ,, Zrušte to!!" Zakřičel jsem na něj a prudce se zvedl zatím co on furt přede mnou klečel a koukal mi přímo do očí.

,,Určitě? Království se můžou rozlobit a chtít válku-" skočil jsem mu do řeči. ,,To mě nezajímá!!! Zrušte to!"

,,Jistě..." Zvedl se a odkráčel dolů.