I AM THE PRINCE ~ (Yaoi

|||||•••

Naštvaně jsem koukl na Sebastiana. ,,Tak ti dík!"

,, He?! Ty si začal! " Křikl a odvrátil zrak.

,, Tsh! Stejně je to tvá chyba..." Zašeptal jsem si pro sebe. Za chvíli se vrátil Shin s ručníkem. Přistoupil ke mě a roztáhl ho. ,,Pane.." řekl a zavřel oči. Už to ví... Ví ze jsem nerad když se někdo kouká. ,,Dekuji- ty taky Sebastiane!" Zakřičel jsem na něj. ,,Kdo by se už jen na tebe koukal?!" Řekl a pořád hleděl někam jinam. Vyšel jsem z vany a Shin mě zabalil to ručníků... Do toho úžasného hebkého, jemného, huňatého, voňavého ručníků. Sebastian se tajně koukal. Parchant.... Tohle mu nedaruji... Ať už tenhle týden skončí. Představa že tady bude Sebastian spát ještě pár dní je hrozná.

Hned jak jsem uschnul, odkráčel jsem do pokoje a oblékl si svoje hodvábne pyžamo celé rudé zase s růžemi. Ale jen na zádech. I tak bylo úžasní. Na něj jsem si dal župan. Přesně stejný akorát že tenhle měl růže i na rukou.

O chvíli přišel Sebastian. Už oblečení ve fialovém pyžamu se zlatým vzory na rukávech a zádech a měl taky i černý župan s podobnými zlatým vzory.. také z hedvábu.

,,Nechápu proč v tak velkém hradu nedokážeš mít víc pokojů.." zabručel Sebastian vydal se směrem k posteli.

,,. Jej jich tady aspoň 12 to jen ty si slepý...a bohužel dle tradice musíme spát v jedné posteli... A já tradice dodržuji" řekl jsem podrážděně a zachumlal se do peřiny na kraj postele co nejdál.
,,Hahaha! Ty určitě!" Řekl Sebastian a taky si lehnul.

,, Jo...  Já určitě...za to ty..."* Vzal jsem mu celou peřinu a zamotal se do ní.

,,Tsh!" Syknul Sebastian a sebral si svoji část zpět.

Převrátil jsem oči. Ah ať už je konec prosím!

Ještě později přišel Shin a Ciel a dali pokoj do pořádku a zhasli světla.

Chvíli bylo ticho a jen tak sme tam leželi.
Takhle na boku mi už nebylo Dobře tak jsem si lehl na záda. Sebastian toho využil a rychle po mně skočil a obkročmo si sedl na mou hruď. ,, Co si myslíš že děláš?!" Křikl jsem na něj a začal sebou cukat.

,, Shhhh sklidni se takhle nic nedokážeš " řekl Sebastian a jen se pousmál. Vytáhl z kapsy co měl ma županu dýku a přiložil mi ji ke krku. Hned jsem se přestal cukat. ,,Tak a teď tě mám konečně pod kontrolou! Zabil bych tě ale pak by mě za to obvinili a princ by nebyl nikdo z nás... A navíc pak by se můj plán skazil tak či tak..  Takže tě varuji budeš se držet dál a bude to v pořádku ano?" Pořád se usmíval a oči mu v měsíčním světle hezky zářili.
Ano hezky...byli fakt hezké.

Usmál jsem se. ,,Já se tě nebojím Sebastiane .! Nemůžeš me k tomu donutit.. moc zle to máš premyslené víš? Ty mi nemáš jak ublížit. Nedokážeš mi ani malý škrabanec udělat ne ještě mě zabít !" Zasmál jsem se. Zuřil. Odhodil dýku a chytl mě za krk a trochu začal škrtit. ,, Až budu princ Aloisi...  Slibuji že budeš můj!" Pustil můj krk a lehl si zpět na svoji část postele. Už jsem se po něm chtěl vrhnout ale v tom do pokoje vešel Ciel skontrolovať jestli je vše v pořádku. Předstíral jsem že spím. Jenom přišel k oknu a zavřel ho. Pak zase odešel.

Uuf....

Už jsem na to kašlal... Vrátím mu to ráno. Teď jsem unavený..... Jdu spát.
Usnul jsem.