The touch of Iron Man |CZ|

3. Kapitola

DALŠÍ DEN . . .

Ráno jsem se probudila v tom hřejivém objetí, ve kterém jsem usnula. Cítila jsem z nás obou zápach alkoholu. nějak jsem se snažila vysoukat z objetí, abych Tonyho nevzbudila. Bohužel se nepovedlo a vzbudila jsem ho. Nevěděla jsem, co dělat. On se na mě podíval a usmál se. ,, promiň, že jsem-'' koktala jsem a chtěla jsem to doříct , ale Tony mě přerušil. ,, To je dobrý . . .'' řekl a jeho rty se dotkly těch mých. Já jsem potom vstala a šla do svého pokoje se umýt a převléct. Nejdřív jsem zaběhla do obýváku pro zbytek oblečení. Musela jsem hledat, co je moje, protože to bylo promíchané i s Tonyho oblečením. Sebrala jsem ze země teda moje věci a vyběhla jsem schody do mého pokoje.

Vešla jsem do pokoje a ze skříně jsem vytáhla čisté spodní prádlo, černé triko s velkým výstřihem a roztrhané šedé džíny. Vzala jsem si to do koupelny. Tam jsem se svlékla spodní prádlo a hodila ho do prádelního koše se zbytkem oblečení z obýváku. Vešla jsem do sprchy a pustila vodu. Umyla jsem si tělo svým limetkovým mýdle a smyla ho. Pak jsem ze sprchy vylezla a utřela jsem se do svého modrého ručníku. Ten jsem poté pověsila zpět a začala jsem se oblékat.

Jak jsem se oblékla učesala jsem si vlasy, namalovala jsem se tak, aby mi nešel vidět cucflek a pak jsem vyšla z koupelny. Mobil jsem si včera díky bohu dala na nabíječku. Vytáhla jsem teda mobil z nabíječky, nabíječku jsem dala zpátky do šuplíku a s mobilem jsem vyšla z pokoje. Šla jsem po schodech dolů. V obýváku na mě čekal nedočkavě Tony. Jak mě uviděl usmál se na mě a já na něj taky. Společně jsme šli mlčky do auta. Tony nastartoval a v tu chvíli jsme vyjeli do Stark Industries.

Já jsem se celou dobu koukala na utíkající se krajinu venku. Co chvíli krajina vypadala různě. Za chvíli jsem ucítila jsem Tonyho ruku, která mi svírala moji ruku. Já jsem se na něj otočila a usmála se. ,, Včerejšek-'' chtěla jsem něco říct, ale on mě zas a znova přerušil.,, Včerejšek byl . . . . velmi hezký. Nikdy jsem k nikomu necítil . . . Prostě, jsem nikoho nemiloval na první pohled, jako tebe.'' řekl a mě se zvedl tep. Tony to zaregistroval. ,, Já - ttaky.'' vykoktala jsem ze sebe. Tony se potom zase začal věnovat radši řízení. 

Za tři čtvrtě hodiny jsme byli před velkou moderní budovou Stark Industries. Jako včera jsme zaparkovali na stejném místě. Vystoupily jsem z auta a šli do budovy. Šli jsme přímo naproti výtahům. Jako včera jsme vyjeli nahoru do třetího patra do Tonyho kanceláře. Tam jsme probírali včerejšek. Tony zítra nemůže jet do Afghánistánu, a tak tam jedu já. Je to risk, ale já to zvládnu. Takže, ráno mě Tony zaveze na letiště na jeho tryskáč a tam jenom já nastoupím do letadla a poletím 12 hodin tam. Tam představím armádě novou raketu - Jelicha. A nakonec poletím 12 hodin zpátky domů.

Všechno o Jelichovy jsme zase probrali. Pak mi Tony i sepsal osnovu. Ano osnovu. Tony chce všechno perfektně. Všechno podle osnovy. za chvíli přišel jeho spolupracovník/spolumajitel Obadiah Stane. Tony mu řekl, že on nejede, že jede já. On se zarazil a jeho první otázka byla: ,, Umí udělat nebo sestrojit Jelicha?'' moje odpověď ho zarazila:,, Ano. Dívala jsem se na plány a na výrobu.'' on potom jenom Kývl a začal se s Tonym domlouvat na další ukázce Jelicha tentokrát v Iráku. 

Já tam jenom seděla a už jsem je ani nevnímala. Dívala jsem se upřeně z okna a čekala, než se domluví a Obadiah odejde. Trvalo jim to půl hodiny. Už mě začaly bolet nohy, jak jsem stála u toho okna. Jak teda Obadiah odešel, Tony mě objal zezadu. Já jsem se otočila a naše rty se zase spojily. Ale ne na moc dlouho. Musela jsem se na zítra připravit. Sbalit smlouvy a tak dále. Vzala jsem z Tonyho stolu smlouvy a oba jsme si nastoupily do výtahu.  Jak jsme přijeli do přízemí, vystoupily jsme z výtahu a vyšli jsme ven z budovy přímo do auta. 

Oba jsme najednou nastoupily, Tony nastartoval a vyjel cestou přímo domů. začalo mi chybět ježdění metrem a chození do školy. Je to docela nezvyk, jezdit někam jinam s někým jiným. Bylo to chvilkama zvláštní a chvilkama hezký. Tentokrát jsem se nedívala na ubíhající krajinu za oknem, ale na Tonyho. Do jeho nádherný lesklých čokoládových očí. Pak jsem si uvědomila, kam zítra jedu. Do válečné země. Co když . . . Ne nebudu nad tím přemýšlet. Všechno bude v pohodě. Nic se nepokazí. Alespoň v tom doufám a myslím si, že stejné obavy má i Tony. 

Tentokrát mi cesta připadala kratší než ráno - spíš dopoledne. U vily jsme zastavily kolem čtvrté hodiny odpoledne. Oba jsme vystoupily a vešli jsme do vily. Já jsem se smlouvami šla do svého pokoje a začala jsem si balit na zítra věci do jednoho ze dvou batohů. Dala jsem tam smlouvy a zítra ráno si tam dám i mobil. To bude stačit. Pak jsem se zeptala Tonyho, v kolik budeme vstávat. Řekl mi, že mě vzbudí. 

Dvě hodiny jsem se s Tonym koukali na film a pak jsem se šla umít. Po sprše jsem šla dolů do kuchyně si udělat čaj. Tony tam na mě čekal, zřejmě. Jak jsem si nalívala horkou vodu do hrnku s pytlíkem ovocným čajem mě objel Tony a do ucha mi roztomile zašeptal: ,, Pojď se mnou do ložnice, prosím.'' Na tohle se nedalo říct ne. Tomu něžnému hlasu se nedalo říct záporná odpověď. Já jsem se otočila, dala ruce na jeho tváře, políbila jsem ho na čelo a řekla: ,, Jasně že ano.'' Vzala jsem si s sebou do Tonyho ložnice čaj. Jak jsem ho v ložnici položila, lehla jsem si vedle Tonyho. ,,Tony?'' zeptala jsem se. ,, Ano?'' ZEPTAL SE ZASE tONY. ,, Co když-'' chtěla jsem to doříct, ale Tony mi přiložil prst k rtům a řekl: ,, Ne. Nad tímto přemýšlet nebudeme . . .'' Potom mi dal pusu na čelo a začal se tulit a zase jako včera jsem usnuly v objetí.