10. Kapitola

495 29 8
                                    

O NECELÝ MĚSÍC POZDĚJI . . . .

Dneska letíme s Tonym na dovolenou do Francie. Vždy jsem tam chtěla letět. Poletíme přímo do Paříže na týden. Už mi trochu vystouplo břicho. Je to takové roztomilé. Tony si pořád myslí, že to bude určitě kluk. Mluví k němu a vypadá to vždy srandovně. Tony už má sepsaný seznam jmen. Je jich tam asi deset. Furt má o mě starost. Nemůžu dělat vůbec nic. Když chci něco udělat na oběd nemůžu. Jediné, co mi dovolí být v pokoji nebo obýváku a koukat na televizi na filmy. Navíc jsem byla na operaci, ve které mi odstranili obloukový reaktor. 

Momentálně si balím kufr. Svůj už mám sbalený, ale Tony nějak nestíhá. Musel ještě do práce, takže jak přijede musíme okamžitě vyjet. Sbalila jsme mu vše potřebné. Hygienu a spodní prádlo a ostatní oblečení na týden. Stejně to mám i já. Je to důležité. Jenže jak to bývá, můj kufr je 2x větší. Kufry jsem potom odnesla dolů. Tam stál Tony. Pomohl mi s kufry a ty jsme dali do kufru auta. Moc se těším. Paříš . . . . Město lásky. Bude to tak romantické. No ono to je už teď romantické. 

Připadalo mi, že Tony mě něčím překvapí. To by nebyl Tony, kdyby něco nevymyslel. Tahle dovolená bude ta nejlepší s Tonym. Cesta  na letiště byla tentokrát zdlouhavá. Možná to bylo tím, že jsem byla nedočkavá a chtěla jsem na tom letišti. Tony zaparkoval auto na parkovišti. Pak jsme vzali oba svůj kufr a šli jsme přímo k soukromému letadlu Stark Industries. Poslední dobou jsem dost unavená, takže jsem sedla a okamžitě jsem usnula. Jediné, co si pamatuji, jak mě Tony vzal za ruku a řekl: ,, Miluju tě.''

O 3 hodiny později . . . .

Probudil mě hlas pilota. Zapla jsme se a pomalu jsem začala vnímat, co se děje. Přistáváme v Paříži. Koukla jsem se z okna a uviděla jsem nádherný výhled na Paříž. Přistáli jsme a s kufry vyšli ven. Tony zavolal taxi a řekl taxikářovi adresu. Adresu jeho bytu. Ano Tony má i byt v Paříži. O tom jsem ani nevěděla. Ještě něco mě udivilo. Tony umí francouzky. Vůbec jsem jim nerozuměla. Bavil se o něčem s taxikářek. Moc bych chtěla vědět o čem. 

Za chvíli jsme vystoupili u domu. Tony zaplatil taxikářovi a ten potom odjel. ,, Neříkal si, že umíš francouzky.'' řekla jsem a chytila jsem ho za ruku. ,, Nebylo to potřebné.'' řekl a usmál se na mě nevině. Jak já ten úsměv miluju.,, O čem ses bavil s tím taxikářem?'' zeptala jsem se ho, ale odpověď nebyla taková, jakou jsem čekala. Odpověď byl nádherný polibek. Rychle otevřel dveře od bytu v prvním patře, které jsem já potom já zavřela. Klíče odhodil na kuchyňskou linku. Za chvíli jsem ležela na pohovce. 

Potom jsme oba vytvořili plán dnešní prohlídky Paříže. Půjdeme do Louvru, pak k Vítěznému oblouku a nakonec si dneska dáme Eiffelovu věž. No tak jsme spolu vyšli z bytu a vydali se na náš výlet. Miluju Paříž. Je to tu nádherné. Za chvíli jsme stáli u Louvru. Je to nádherné muzeum. A vevnitř to bylo ještě hezčí. Tony i já milujeme umění. Tony má ve vile hrozně moc obrazů. Po prohlédnutí celého Louvru jsme vyšli napříč Vítěznému oblouku. 

Cesta k němu byla dost dlouhá. Šli jsme čtyřicet minut, ale já i Tony jsme si to užívali. U Vítězného oblouku jsme si udělali společnou fotku. Dnešek je ten nejkrásnější den. Po Vítězného oblouku jsme šli na Eiffelovu věž. Pomalu už začalo zacházet slunce za obzor. O půl hodiny jsme stáli u Eiffelovi věže. Najednou mě Tony otočil tak, že jsme se mu dívala do jeho kaštanových očí.

,, Co děláš to?'' zeptala jsem se ho s úsměvem. ,, Uvidíš . . .'' řekl mi. Klekl si přede mě a otevřel předemnou červenou krabičku se zásnubním prstenem. ,, Carol Edwardsová, vezmeš si mě?'' zeptal se mě. Normálně se mi v tu chvíli rozslzely oči. ,, Ano'' řekla jsem, on vstal a já ho silně objala. ,, Miluju tě Tony.''řekla jsem k tomu. ,, Já tebe taky.'' řekl a políbil mě. Lidé okolo tleskali a gratulovali.

Prsten jsem si nasadila na prst. Byl nádherný. Tak toto jsem nečekala. To je to nejkrásnější překvapení, co jsme kdy zažila. S Tony jsme se potom odebrali zpátky do bytu. Byla jsem nadšená. Po cestě mi pořád tekly slzy radosti. Moje hlava ležela Tonymu na rameni a mé prsty byli propleteny s Tonyho. Byl to ten nejkrásnější den. V bytě jsem se umyla a oba jsme usnuly v hřejivém objetí. Cítila jsem jeho teplý dech na zadní část krku. Na tento den v životě nezapomenu. 

Ahoj.

Omlouvám se, že dlouho nebyla kapitola. Po Endgame to pro mě není jednoduché. Ale vynahradím vám to. Myslím, že další kapitola co nejdřív. Slibuji. Už se do toho zase dostávám, ale bylo to těžké. A mám otázku na vás. Chcete potom pokračování rodinky Starků? Jestli ano tak mi to napište do komentu. ❤❤❤

The touch of Iron Man |CZ|Kde žijí příběhy. Začni objevovat