12. Kapitol

530 31 2
                                    

TONYHO POHLED . . . 

Jedu s Carol do nemocnice. Už to začalo. Carol mi tu na sedadle spolujezdce sedí v bolestech. Držela si břicho, aby ji to přestalo bolet. Dojel jsem na parkoviště a rychle jsem zaparkoval. Otevřel jsem dveře a vyšel ven. Šel jsem hned pomoct Carol. Rychlým krokem jsme šli k hlavním dveřím nemocnice. Tam jsem vzal invalidní vozík a posadil na něj Carol. Jel jsem s vozíkem přímo na gynekologii. Byl jsem úplně ve stresu. Co když se Carol a Peterovi něco stane? To bych asi nezvládl. S vozíkem jsem běžel, aby jsme tam byli co nejdřív.

,, Co se děje?'' zeptala se nás doktorka na gynekologii. ,, Manželka už-'' nedokázal jsem to říct, ale ona mě pochopila. Neměl jsem slov. Byl jsme udýchaný. Běžel jsme s vozíkem přes celou nemocnici ,, Počkejte tady.'' ukázala mi na křeslo. Takzvanou čekárnu. Doktorka vzala Carol na sál. Seděl jsem nervózně v čekárně. Teď momentálně sedím v čekárně a Carol momentálně rodí na sále. V ruce mám cappuccino a na sobě džíny a košili. Věci na sebe se hledal ve spěchu. Potil jsem se a byl jsem extrémně nervózní.

Už tu čekám dvě hodiny. A je pět hodin ráno. Ve Stark Industries se zatím nic neděje. Dneska tam ani nepůjdu. Mám zařízenou malou dovolenou kvůli Carol a Peterovi. Za chvíli přišla sestřička. ,, Vaše manželka leží už i s klukem na pokoji. Pojďte za mnou.'' řekla a já šel za ní. Prázdný kelímek jsem hodil po cestě na pokoj. Sestřička mi vysvětlila, že Carol momentálně spí po těžkém porodu.

Vešel jsem do pokoje. Carol tam ležela a spala. Vypadala jako anděl. A vedle ní byla postýlka s nápisem 'Peter'. Leželo tam malé miminko. Kluk. Měl hnědé vlasy po mě. I oči měl po mě. Krásně kaštanově hnědé oči. Vzal jsem ho do náruče a dal mu pusu na čelo. Za chvíli se probudila maminka. Měla na tváři úsměv a slzy štěstí v očích.

CAROL POHLED . . . .

Probudila jsem se v nemocničním pokoji na gynekologii. Vedle mě seděl Tony a v náruči měl Petera. Bylo to tak roztomilé. Tony měl úsměv na tváři. Od začátku chtěl syna a teď ho má.Sedla jsem si a vzala si malého Petera. Díval se na mě nevinným pohledem. A teď jsme kompletní rodina. Pak jsem Petera dala zpátky do postýlky vedle mě. Tony mě políbil na rty a rukou se mi prohrabával ve vlasech. Já jsem mu rukama přejížděla po líčkách na tváři.

S Tonym mám teď rodinu, co jsme si přála. Kdyby mi před rokem někdo řekl, že budu chodit s Tonym Starkem, budu mít s ním dítě, milovat ho, vezmu si ho a založím s ním rodinu, tak se začnu smát a začala bych mu říkat, že na někoho takového nemám. Ale on se změnil. Tony je milý, milující, starostlivý a tak dále. Miluju jeho humor. To je jeho. Matka to dlouho zpracovávala, že mám dítě s Tonym Starkem.

Jediné v co teď doufám je, že se Peterovi bude líbit její pokojíček. Udělám pro Peterovi cokoliv, aby byl šťastný. Je celá po Tonym. Brunet vlasy a krásné lesklé kaštanově hnědé oči. Byl tak roztomilý. S Tonym jsem byla šťastná. Samozřejmě i s Peterem.

Zítra jedeme domů a tam s Peterem strávím dost času.Tony stihl dovést i věci pro Carol i pro mě a dovezl i kočárek. Tony Peterovi koupil plyšového bílého medvídka. Ten z toho měl velkou radost. Vykouzlilo mu to úsměv na jeho andělské tváři. Já jsem za chvíli usnula únavou. Konečně jsem plnohodnotná rodina. Rodina Starková . . . .

No a to je konec . . . . Ne úplný.  Pokračování čekejte zítra 😘😊

The touch of Iron Man |CZ|Kde žijí příběhy. Začni objevovat