Nerd Alert [BXB] - CZ překlad

Kapitola 7

[TRAVIS]

Víkend byl dlouhý, ale ne dostatečně dlouhý. Pomyslel jsem si v pondělí ráno, když jsem stál tváří v tvář se Sam u mé skříňky.

„Umm.." vydal jsem ze sebe před tím, než jsem otevřel skříňku. Mohl jsem dokonce cítit, jak její oči propalují ďůlky do temena mé hlavy.

„Travisi, musíme si promluvit," pronesla nakonec Sam, zatáhla mě za rameno a obrátila.

„Promluvit si o čem? Není tu nic, co bychom potřebovali probrat--"

„Nebuď blbej. Po škole, dobře? Nechci ti zkazit celý den," řekla předtím, než odešla. Nechci ti zkazit celý den? Co tím sakra myslí.

Vzal jsem ze skříňky učebnice, které jsem potřeboval. Alespoň teď bych mohl dojít na čas. Nemám náladu dnes s někým mluvit. Díky Bohu, že ani jednu hodinu nemám s Alexem. Bože! Jen pomyšlení na toho hajzla mě nutí praštit hlavou o zeď.

Zavřel jsem oči a pokusil se uklidnit. Nedokážu uvěřit tomu, jak rafinovaně to celé na mě zahrál. Zamručel jsem a zavrtěl hlavou. Byl to pro mne trn v hlavě po celý víkend.

Když jsem došel na hodinu matiky, sedl jsem si na mé obvyklé místo do zadní lavice. Nebyla tu ani polovina třídy. Vzal jsem do rukou učebnici matematiky, ale mé oči zhypnotizoval pohled, na maličký notes s tím, co mi Alex poslal na email.

Alex. Podepřel jsem si hlavu rukama a zamručel. Proč to udělal? Proč musel zničit už můj dlouho zničený a slabý obranný systém. Měl bych být na něj naštvaný za to, že mě políbil. Ale jsem spíš naštvaný, protože to jen tak zahodil, jakoby se nic nestalo.

Má přece kluka. Promluvil ke mně hlas, který jsem se ale rozhodl ignorovat. Na tohle jsem měl sakra pomyslet předtím...

„Ty už seš tu?" uslyšel jsem Jaspera, který si přisedl vedle mě.

„Um, eh," zamručel jsem si pod nosem a snažil se vyhnout následující konverzaci. Zbytek třídy už se začal shromažďovat. Učitelka byla středního věku a maličká žena. Mám ji celkem rád, protože není tak protivná jako někteří učitelé. *kašlikaš* Učitelka Smithová *kašlikaš*

„Od kdy si děláš poznámky?" pokračoval Jasper. Otočil jsem se a naskytl se mi pohled na jeho rozšířené oči, přilepené na mých vytištěných poznámkách.

„Chvilku," řekl jsem, zastrčil poznámky do sešitu a pokrčil rameny.

„To doučování se začíná vyplácet, nemám pravdu?" rýpl si Jasper, povzdechl si a vrátil se k jeho úkolům. Matematika už pro mě nebyla jako jiná galaxie a tak těžká jako dříve. Alexove poznámky byly detailní a přitom tak jednoduše vysvětlené a jednoduché na pochopení. Bylo v nich vše, co jsem potřeboval vědět a přitom nevypadaly jako manuál na přípravu lektvaru nesmrtelnosti.