Kiss me with your eyes closed [Reddie cz]

sɪx

„Je ti zima?" zeptal se Richie. Asi když mě ten magor shodí do vody, ovšem že mi je zima.
„Ne vůbec ne, jen mám na sobě úplně mokrý oblečení a klepu se tady. Ale zima mi není." řekl jsem ironicky.

Šel jsem ke schodům které vedly do mého pokoje. V půlce jsem se zastavil a přísně se na Richieho podíval.
„Jsi pěknej hajzl víš to?" řekl jsme a Richie se usmál.
„Vím." řekl a já se pak odebral do svého pokoje kde jsem se převlékl do pyžama.

***

už převlečený jsem přišel do obýváku kde na gauči seděl Richie.
„Kolik je?" zeptal jsem se ho.
„Můj milý, to mi neuvěříš, ale je jedenáct." řekl Richie.

„Máš pravdu, nevěřím." řekl jsem a podíval se na hodiny. Opravdu bylo jedenáct.
„Stále nevěříš?" řekl Richie a já se ironicky usmál.
„Je pozdě, pojď spát." řekl jsem.

„Pozdě? Jedenáct hodin a je pozdě? V kolik že máš večerku Eddie?" řekl Richie s pobaveným hlasem.
„Richie prosím." řekl jsem, už jsem nechtěl poslouchat jeho kecy a rozhodně jsem ho nechtěl samotného nechat v obýváku.

„Tak když tak prosíš." řekl a vstal. Vítězně jsem se usmál. Oba jsme přišli do pokoje.

Richie měl na zemi matraci, já si v klidu mohl lehnout do postele.
„Hej tohle není fér!" řekl Richie uraženě.
„Život není fér tak si zvykej." řekl jsem a zalehl do postele.

„Tak dík no." prohodil naposledy Richie a lehl si na matraci.
„Dobrou noc." řekl jsem provokativně.
„Dobrou." zamručel Richie.

Richieho pohled

Z mého krásného spaní mě probudilo bouchnutí, unaveně jsem nahmatal brýle na stole a podíval se na Eddieho, zoufale kolem sebe něco hledal. Na zemi ležel jeho budík.

„Si v pohodě Eddie?" řekl jsem ustaraně. Eddie se mi snažil něco říct, ale nemohl se nadechnout. Hned jsem si to uvědomil. Vedle postele ležela Eddieho ledvinka, vytáhl jsem z ní inhalátor a rychle ho Eddiemu podal.

Eddie se nadechl. Byl jsem ještě v šoku.
„Jsi v pohodě Eddie." zeptal jsem se.
„J-jo." řekl Eddie, moc tak nezněl.

„Richie lehneš si prosím vedle mě" řekl Eddie. Kývl jsem v souhlas a sedl si na druhou půlku postele. Eddie se taky posadil a hned potom mě objal. Obětí jsem mu opětoval.

„Děkuju." řekl Eddie a pevněji mě stiskl.
„Usmál jsem se a pohladil ho po vlasech."

Odtáhli jsme se od sebe a chvíli si vzájemně koukali do očí. Měl jsem chuť mu dát pusu, ale nechápu proč. Vždyť nejsem na kluky.

Byli jsme u sebe docela blízko. Začínal jsem se docela bát, také nevím čeho ale prostě jsem měl strach.

Začali jsme se k sobě přibližovat. Naše nosy se už dotýkali. Dělilo nás jen pár milimetrů. Ale v tom Eddie sklonil hlavu.
„Promiň, já nemůžu." řekl tiše, v jeho hlase šlo poznat že by se každou chvíli mohl rozbrečet.

„N-ne já se omlouvám, vůbec jsem tohle neměl dělat.." řekl jsem.

Eddie si lehl a otočil se. To samí jsem udělal já. Jsem hlupák, ale něco ve mě mi říká. Že jsem se zamiloval do Eddieho Kaspbraka.

Za pár chyb v téhle kapitole může RichieeeKaspbrak (i love u too my Richie)❤️;)