Anděl s pistolí

38.

Mark se nemýlil, když říkal, že princezna zažije to, co ještě nezažila. Dal jí to sežrat. Nejenom on. Všichni. A jak se tak ukázalo, mojí vinou už skupinka rádoby slunečnic nepatřila do naší party. Ostatním to nevadilo. Holky to nečekaně potěšilo a byly velmi rády. Děkovaly nejenom mě ale i samotnému Alláhovi.

Já měla výčitky. Nechtěla jsem, aby se rozpadli. Tak dlouhé přátelství jsem roztrhnout nechtěla.

Miller's mě málem hlavu urazil, jakmile jsem všem sdělila své dojmy. Vyřval mi pomalu díru ho hlavy, jak se mi snažil vysvětlit, že žádné přátelství mezi nimi a tou stvůrou nebylo.

Ať si tvrdí, kdo chce, co chce, ale pokud jste v partě přátel, rozhodně se všemi udržujete přátelský vztah.

Tady jde asi o to, jak velké herecké schopnosti máš. Do jak velké míry se dokážeš přetvařovat. Jak velký na tohle máš žaludek.

Tak či tak, po rozpadlém vztahu následovala pořádná párty, na které jsme zlikvidovali skoro veškeré zásoby. Byla to tak velká akce, že o nás věděli i vychovatelé. A to byl teprve problém.

Co vám budu líčit, když jsme včera malovali... Dostali jsme dvacetiminutovou přednášku na téma alkohol, zákaz braní alkoholu na tábor. Na otázku „Kde jsme ksakru vzali alkohol" jsme neodpovídali. Zarputile jsme mlčeli. Nemohli jsme jim přece říct, že alkohol máme mimo území tábora a že si pro něj často chodíme. Dokážete si představit, co by poté následovalo? Kluci by si museli najít jiné místo na úschovu alkoholu. To jsme přece nemohli dopustit.

Raději jsme snášeli křik, výčitky a ty zpropadené přednášky.

Dostali jsme trest. A ne ledajaký. Nebyla to žádná kuchyně, nádobí. Ne, ne. To by údajně bylo milosrdné.

Já vám teda nevím, ale umývat milion talířků, trilion hrnečků a nekonečně příborů mi přijde to nejtěžší tady.

Ale Dave je asi opačného názoru.

„Mládeži, vy nevychovanci. Copak jsem vás za ty roky nic nenaučil?" vztekle hulákal na všechny. I na mě! Neřád. „Já vám dám popíjet alkohol a rušit tím noční klid! Co si z toho vezmou ty děti tady?! Zatraceně Oscare, ty bys mohl mít dostatek rozumu na to, abys těm dětem šel jako příklad!"

Tak.

A teď jsem musela zapojit veškeré mozkové závity.

Kdo je do prdele Oscar?

Byla jsem tak pitomá že jsem si nepamatovala jména kluků.

Až na Marka.

Of course.

„Proč zrovna já bych měl jít dětem příkladem?" vyjel vztekle Johnson.

Tak Johnsonovo jméno je Oscar!

Zatraceně, to jsou novinky!

A jak jsem nad tím chvíli uvažovala, došla jsem k závěru, že si na jméno Brownyho nevzpomenu. Millerse jsem neřešila. Ten měl určitě mega divný jméno. Nějaké ultra těžké.

Byla jsem špatná kamarádka! Jak jsem nemohla vědět, jak se jmenují. Tohle se nesmí nikdo dozvědět, jinak jsem jasná.

„Protože jsi skvělej kluk!" argumentoval okamžitě Dave.

„Já jsem mnohem víc než skvělej!" prskl pohoršeně Johnson.

„Ne nejsi! Byl bys pokud bys nechlastal jak doga!"

Byla to přestřelka. Připadala jsem si jako na tenisu. Hlavou jsem otáčela tam a zase zpátky. A jenom jsem čekala, kdo první doslova vyletí a ubalí tomu druhému pořádnou ránu.