Evans and Me?

8. Kapitola - Svatba Chrise a Beth 💐

Vstala jsem časně ráno v našem novém domě. Chris vydělal na nový dům nebo spíš vilu na kraji New Yorku. Je to tu nádherné. Ráno s Megan, Jade, Abbi, Katie a samozřejmě Grace. Chris  spal v pokoji pro hosty s jeho kamarády. Takže - všechny jsme měli nějaký úkol. Já jsem se šla umýt, Grace mi udělala snídani, Abbi nachystala věci na dělání účesu a Katie na udělání perfektního make upu. Megan a Jade nachystali šaty, střevíce a závoj. Vše načechrali a na věšáku nechali vyset a boty ležet u skříně. Vypadám už docela jako balón. Ale není to ještě to nejhorší, co mě čeká. 

Jak jsem vyšla ven ze sprchy s mokrými vlasy, ale suchou pokožku a na sobě spodní prádlo, leginy a to nejvolnější tričko, které není moje ale Chrise. Sedla jsem si před svůj toaletní stůl a holky začali se svojí prací. Prvně jsem snědla jeden toust se sýrem. Katie mi začala dělat make up a Abbi začala fénovat vlasy. Ty potom nakulmovala vlasy a udělala mi ten nejkrásnější účes, co jsem měla. Kati mi dala na tvář lehký make up, konektor, pudr, bronzr, tvářenku, šedé třpytivé stíny, řasenku, linky, balzám a upravila mi stíny obočí. Vypadalo to úžasně. 

Byla jsem úplně nadšená z tohoto dne. Zásnubní prsten jsem odložila do bílozlaté skříňky na šperky. Byla jsem extrémně nervózní. Doufám, že se nic nepokazí a nemělo by. Za chvíli přicházelo čím dál tím víc lidí. Musela jsem být celou dobu ve svém pokoji, aby mě Chris neviděl a já jeho. Za chvíli pro mě přišla matka a šli jsme na zahradu k oltáři. Přizvali jsme si tu kněze. Chtěli jsme prostě svatbu u nás.

S mamkou jsme vešli doveřmi do zahrady a šli po červeném koberci k oltáři. Za námi šli Megan, Jade, Abbi, Grace a Katie. Chris stál u oltáře a čekal na mě. Za chvíli jsme tam došla a šli jsme a drželi jsme se za ruce. Na oltáři jsme se postavili naproti sebe a kněz stál mezi námi vedle. Byla jsem nervózní. S Chrisem jsme se za ta, že jsme měli obě naše ruce na sobě. 

,, Christhoper Roberte Evansi. Berete si tady přítomnou Beth Edwardsovou?''zeptal se kněz Chrise. ,, Ano'' řekl a mě to vykouzlilo úsměv na tváři. Okolo nás je azurové moře a je slyšet jeho přenádherný šumot. ,, A vy Beth Edwardsová. Berete si tady přítomného Christhopera Roberta Evanse?'' zeptal se zase mě kněz. ,, Ano'' tímhle ano jsem zase já vykouzlila Chrisovi úsměv na tváři. Vyměnili jsme si snubní prstýnky, dali jsme si první novomanželskou pusu a zapsali jsme se do svatebního protokolu na potvrzení sňatku. 

Pak ním všichni poblahopřáli a venku jsme udělali menší svatební hostinu. Rozkrojily jsme svatební dort a každý dostal kousek. Bylo to úžasné. Už jsme rodina. Já, Chris a Carol. Celou svatbu jsme ukončili v čest hodin večer. Všechno se uklidilo a ozdoby, oltář a stan, kde byla malá hostina, se nechali majiteli odvést a zaplatilo se jim. Pak všichni odjeli a se všemi jsme se rozloučili v hlavních dveří.

S Chrisem jsem potom šla do ložnice. Naše vila  je úplně moderně zařízená. Z předsíně se dostanete do obřího obýváku s rodiným jídelním kulatým stolem a s obývákem je i propojená kuchyň. V obáváku jsou schody nahoru. Ty vedou do ložnice, pokojů pro hosty, budoucí pokoj pro Carol a koupelna se záchodem. Zácho je i v přízemí v obýváku. Z obýváku vedou ještě dvoje dveře. Jedny do mojí pracovny a jedny do Chrisovi pracovny. Venku u vchodových dveří je garáž. 

Dneska jsem dostala svou novou občanku. Od dneška se jmenuji Beth Evansová. Pro mě je to teď strašně zvláštní a budu si muset zvykat se i tak podepisovat. No. Šla jsem se umýt, učesat, odlíčit a vzala jsem si zase Chrisovo triko. Ten totiž zaregistroval, když jsem vyšla ven z koupelny. My máme totiž svoji vlastní koupelnu. 

,, Není to moje tričko?'' zeptal se mě a já se jenom usmála a řekla: ,, Už není'' Lehla jsem si vedle něj a ucítila jsem jeho ruce na mém břichu. Jsem už v devátém měsíci. Už tu za chvilku bude s námi na světě Carol. I když si to nechci přiznat, ale vážně asi vypadám jako balón.

Chris se o mě strašně bojí. Furt se mě ptá, jestli mě něco nebolí nebo jestli nepotřebuji pomoct. To jsou každodenní otázky. Chris je z toho chaosu ohledně porodu nervózní. Furt se na něco ptá. Ale já ho chápu. Taky jsem nervózní a myslím si, že Carol taky. Už máme i fotky z ultrazvuku a máme je uložené v albu. Máme i trochu zařízený pokoj a nějaké oblečení pro Carol. Máme už všechno nachystané. Vše je perfektní. Těmito slovy každý den uklidňuji Chrise. A za chvíli budeme plnohodnotná rodina. Budeme rodina Evansová. 

Trochu kratší kapitola, ale - teď přijde otázka na vás: chcete pokračování s Carol o čtyři roky později jako novou knížku nebo mám pokračovat tady? Já jsem spíš proto, že by byla nová knížka jako pokračování. A co vy?