Dark Hope (Avengers ff)

19. Kapitola

Pietro odejde a já začínám pomalu podléhat panice. Naposledy jsem měla rande před asi sedmi lety a dopadlo to naprosto katastrofálně. Možná proto, že mi bylo něco kolem třinácti, jemu asi šestnáct a dělal to z hecu. Jo, to bude ono.

Zvednu se z postele a párkrát se zhluboka nadechnu a vydechnu. Tak jo, tohle sama nezvládnu.

,,Jarvisi, kde je Nat a Wanda?'' zeptám se a mezitím uvažuju nad tím, jestli je sukně moc neformální na večeři.

,,Slečny Romanovová a Maximovová se právě nacházejí v kuchyni. Mám jim něco vyřídit?'' řekne téměř okamžitě Jarvis, ale já nad svou odpovědí chvíli přemýšlím.

,,Požádej je, aby přišli do mého pokoje.'' pronesu po chvíli a začnu nervózně přecházet po pokoji.

,,Jistě, slečno.''

Místo čekání otevřu dveře šatny a začnu hledat vhodné oblečení do kina. Problém je ten, že se musí hodit i na večeři. Takže pá pá džíny. Docházím k závěru, že nejlepší bude, když si vezmu šaty. Ne večerní šaty, spíš takové ty elegantní uplé středně dlouhé šaty, které zaujmou, ale nevypadáte v nich jako děvka a nejsou moc formální.

Z přemýšlení mě vytrhne až zaklepání na dveře. Otočím tím směrem hlavu a rychle dojdu ke dveřím, které následně prudce otevřu. Stojí tam Natasha s Wandou. Pokynu jim, beze slov,  aby šli dovnitř a stejně prudce jako jsem dveře otevřela je taky zavřu.

,,Děje se něco?'' zeptá se Wanda s pohledem upřeným na rozházené oblečení v šatně.

,,Jdu na rande.'' vyhrknu rychle a tím si získám jejich plnou pozornost.

,,Co?! S kým?'' vyjekne Nat a přijde i s Wandou blíž ke mě.

,,S Pietrem.'' odpovím a usměju se.

,,Počkej, počkej, počkej. Chceš mi říct, že tě můj bráška pozval na rande?'' Wanda je zmatená.

Přikývnu.

,,A tys souhlasila?'' zeptá se, teď už spíš nadšeně než zmateně.

Znovu přikývnu a podívám se na hodiny.13:34. To nestíhám.

,,Jo, souhlasila, ale teď potřebuju vaši pomoc. Mám jen dvě a půl hodiny.'' začnu panikařit.

,,Tak jo, ty si teď půjdeš dát sprchu a my ti mezitím připravíme oblečení. Kam že to jdete?'' Natasha se sebevědomě chopí velení.

,,Do kina a pak na večeři.''

,,Tak to bych brala asi šaty. No tak, nejlepší budou asi bílé, je elegantní a vzbuzuje pocit nevinnosti.'' mluví s Wandou a obě jdou k šatně. ,,A co ty tady ještě děláš, alou do koupelny, ať už tě tu nevidím.'' otočí se na mě přísně a já tedy radši zmizím za dveřmi koupelny.

Po celkové očistě mého těla konečně vylézám z koupelny ven. Moje pleť je hebká jako u batolete, vlasy mám perfektně rozčesané a nehty mám dokonale zarovnané.

Okolo těla mám obmotaný jen bílý krátký ručník, ale i tak vcházím do pokoje a sedám si na postel. Wanda mě ale okamžitě zase vytáhne na nohy a posadí mě na židli před zrcadlo.

,,Tak jo, šaty jsme vybrali. Stačí tě už jen nalíčit a učesat.'' oznámí mi Natasha s pudrem v ruce. Wanda otočí mou židli tak, abych k nim byla čelem a obě začnou se zkrášlovacím procesem a já jen doufám, že to stihneme.

,,Tak, hotovo.'' řekne Wanda ani ne po nějak dlouhé době a já se podívám do zrcadla. Rty mám matně růžové a stejnou barvu mají i oční stíny. Řasenka mi prodloužila řasy a holky mi ještě zarovnaly obočí. Vlasy mám jen lehce nakulmované a jinak s nimi neudělaly žádné změny. Je to hezké, elegantní a není to přehnané.