Dark Hope (Avengers ff)

14. Kapitola

,,Dnes neudělám už ani krok z tohohle pokoje.'' prohlásím potom, co z kuchyně přinesu nějaké jídlo a pití. Poté, co jsem se probudila ze svého hlubokého spánku, který díky Martině a Jennifer trval jen dvě hodiny, jsme se domluvili, že si uděláme takový holčičí zbytek dne. Samozřejmě bez alkoholu, jak trefně poznamenala Jenn, a s pořádnou hromadou filmů, počínaje nějakými romantickými komediemi a končíc horory.

,,Myslím, že jsme na tom všechny stejně.'' odsouhlasí Martina s úšklebkem na tváři. Jenn jen přikývne a přitáhne si svou deku víc ke krku.

,,Tak, jakým filmem začneme?'' zeptám se po chvíli ticha a otevřu lahev coca coly.

,,Tak třeba To?'' Martina se doslova rozzáří, když jméno hororu vysloví.

,,Jen ne horory!'' vykřikne rychle Jennifer. ,,Já bych pustila nějaký muzikál. Třeba... Chicago.''

Po pohledu Martiny, který vypadá jako od vraha, jasně poznávám, že tohle bude dlouhý boj. A Martina ani Jennifer se jen tak nevzdá.

***

Dovolte mi, abych se opravila. Nebyl to boj, tohle byla válka. Bohužel, obě měli pevnou vůli, takže jsem to nakonec musela rozseknout já. Nejdřív jsem je chtěla nechat válčit o výběr filmu, ale když to trvalo už dvacet sedm minut a nebyl znát vůbec žádný pokrok, tak jsem navrhla, že si pustíme Harryho Pottera. V tu chvíli se holky uklidnily a naráz se mě zeptaly, proč je to taky nenapadlo. Válečná sekera tedy byla zakopána a my jsme si v klidu užívali film. Tedy alespoň doteď.

,,Stejně je Malfoy idiot'' ozve se Martina, když jsme zrovna u posledního dílu. Jo, strávili jsme koukáním na filmy několik hodin, takže už je noc.

,,Mě příjde Draco jako dobrá postava. Navíc, myslela jsem, že Zmijozel máš ráda.'' ohradí se Jennifer.

,,Tak zaprvé - myslela jsem Malfoye staršího a zadruhé - sama patřím do Zmijozelu, samozřejmě že ho mám ráda.'' ušklíbne se Martina.

,,Proč by měl být Lucius Malfoy špatnej? Jasně, je smrtijed a zabil dost lidí, ale dělal to pro svou rodinu.'' brání postavu Malfoye staršího Jenn. No, tak to zas bude na dlouho.

Rozpoutává se debata o tom, jestli je Lucius dobrý nebo špatný a jestli jsou jeho úmysly čisté jako čerstvě napadlý sníh nebo sobecké a zkažené jako shnilé ovoce. Do konverzace se nezapojuju a radši v televizi sleduju scénu umírajícího Severuse Snapea, bohužel bez zvuku, protože přes jejich hlasité výměny názorů bych neslyšela ani další útok na New York.

,,Co myslíš, Kim?'' zeptá se mě Martina a já svůj pohled odpoutám od televize a dojde mi, že vůbec nevím, na co se mě ptá a tak plácnu první věc, co mě napadne.

,,Zastávám názor, že by každý měl dostat druhou šanci.''

Jennifer nasadí vítězný úsměv a Martina se kysele zašklebí. Jenn na ni ještě pro větší efekt vyplázne jazyk a v tu chvíli se všechny rozesmějeme. 

Pak už se jen dodíváme na konec filmu a hlasitě okomentujeme část, kde Harry mluví se svým synem Albusem, která nám nedává smysl. Když Harry nenávidí Zmijozel, proč mu nevadí, že by se jeho syn mohl dostat do Zmijozelu? Tohle prostě ani jedna z nás nechápe.

Dohraje hudba, skončí titulky a televize zhasne. V pokoji zavládne ticho a tma, ale jen na chvilku, protože za pár vteřin už si zase povídáme o všem možném. O tom, co nás baví, co nás naopak vůbec nebaví, o našich oblíbených jídlech, knihách, písničkách a tak dále a tak dále.

Takhle tam sedíme asi do tří do rána, než se rozhodneme, že už by bylo dobré jít spát. Mám velkou postel, takže se na ni všechny vejdeme a ani se necítíme jako sardinky. Do pár minut holky usnou a já chvíli po nich.

Tohle je spíš taková odpočinková kapitolka, ve které se nic neděje, ale utužuje vztah mezi Marinou, Jennifer a Kimberly. Co myslíte, vydrží jejich přátelství nebo se něco pokazí? Jinak, doufám, že se všem deváťákům/deváťačkám povedly přijímačky.

Ellie