Dark Hope (Avengers ff)

8. Kapitola

Zřejmě musím vypadat jako úplný kretén, když tu stojím a s otevřenou pusou koukám střídavě na Philipa a na Starka.

,,To je jeho syn?'' zeptám se a ukážu na Starka.

,,Ano, je to můj syn.'' řekne Stark hrdě.

,,Pro boha a kdo je jeho matka?!'' vykřiknu a to všechny rozesměje, teda kromě Starka.

,,Mámu jsem nikdy nepoznal. Táta mě našel přede dveřmi se vzkazem, že jsem jeho syn a že se jmenuju Philip.'' řekne Philip klidně.

,,To mě mrzí.'' řeknu upřímě. ,,Moje máma je zase pošahaná mrcha a táta je zřejmě někde pod kytkama.''

,,Můj táta na mě nikdy neměl čas, pořád pracoval, ale máma byla super. Potom je oba někdo zavraždil.'' řekne Stark. To se se mnou chce hádat o to, kdo má horší rodinu? Fajn, chce válku, má ji mít.

,,Matka se ke mně chovala jako ke kusu hadru, testovala na mně ty její séra a dělala si ze mě boxovací pytel.'' zvednu vyzývavě obočí.

,,Můj otec se staral víc o svoji práci než o mě. Vpodstatě jsme se moc neznali a ani jsme se moc nevídali.''

,,Dobrý, stačí. Nemusíte se hádat, kdo má horší rodinu.'' směje se Clint. ,,A klidně se posaď.'' řekne směrem ke mě.

,,Stejně mám horší.'' zašeptám ke Starkovi, když kolem něj procházím a s úsměvem pozoruji jeho grimasu, když si sedám. Ví, že prohrál a to mě těší.

,,Chováte se jako děti.'' řekne s úsměvem Nat. No, tak to sedí.

,,Vlastně, ona ještě dítě je.'' pronese s úšklebkem Stark.

,,To nic nemění na tom, že se tak chováš i ty.'' oplatí mu to Clint a já mám co dělat, abych se nerozesmála. Tady bude ještě sranda.

,,Co kdyby jsme změnili téma?'' zeptá se Natasha. ,,Tvůj výcvik začne zítra. Budeš střídat normální výcvik a cvičení schopností, vždy po týdnu se to prohodí. Nějaké otázky?''

,,Kdo mě bude trénovat?'' zeptám se jí.

,,Wanda s tebou bude trénovat schopnosti a já to ostatní.'' odpoví mi. Jo, to by šlo.

,,Kdy budeme začínat a kdy končit?''

,,Začínáme v osm, v sedm je snídaně, a končíme v pět.'' tak jo, tohle už je docela problém.

,,Kde budeme cvičit?''

,,V tělocvičně.''

,,Dobře, jenom mi řekni, jak přesně se tam dostanu, jinak zabloudím.''

,,Ráno tě vyzvednu na snídani a pak tam spolu dojdeme.''

,,Tak jo, teď, pokud vám to nevadí, bych se šla vyspat na zítřejší náročný program. Dobrou noc.'' řeknu a vstanu.

,,Jsou teprve dvě hodiny odpoledne.'' pronese kysele Stark.

,,Já spím dlouho.'' usměju se na něj a nastoupím do výtahu. Bohužel, si uvědomím, že můj pokoj je ve stejném patře, takže znova vystoupím a vydám se ke dveřím na levé straně obýváku.

,,Jestli chceš do svého pokoje, musíš doprava.'' řekne Clint s úšklebkem na tváři.

,,Díky.'' otočím se a projdu správnými dveřmi.

Svůj pokoj najdu po asi třech minutách, což je docela rychle. Docela dost rychle. Otevřu dveře a sednu si na postel.

Vezmu ze stolku budík a začnu ho nastavovat na šest třicet ráno. Potom si už jen lehnu na postel a zavřu oči. Nechci spát, jen přemýšlet o tom, co se za posledních pár dnů stalo.

Lidi, vy jste úžasný! Tenhle příběh překonal hranici 1K přečtení! Moc vám všem děkuju.
(V médiích je Philip)

Ellie