Zimní Kotě✓

11.Přípravy

Pustit ke čtení! ⬆

Chytrá měla pocit, jakoby jí někdo vyrval srdce z těla.
Nevěřícně hleděla na Ledíka, ten už se ale ustaraně díval na Omegu, která upadla do bezvědomí.
Něco v jeho výrazu jí znepokojilo, že  naokamžik zapomněla na blížící se bitvu.
,,Blbečku!" Prskla a on se na ní překvapeně podíval. ,,Ty ses do ní zamiloval!" Obvinila ho.
Ledík se nejdřív zatvářil nechápavě a pak rozpačitě.
,,Znáš jí tři dny. TŘI DNY. Ty jsi kocour, ona vlčice" namítla.
Ledík se na ní vzdorovitě podíval. ,,No a co?"
,,Ty jsi myší mozek!" Zavrčela urážku, kterou se naučila v klanu. Pak řekla: ,,Musíš jí nechat tu, a musíme varovat klan"
Ledík se na ní naštvaně podíval, a odsekl: ,,Jasně, mám tam nakráčet jako vlk?!"
,,Budeš muset" opáčila Chytrá a kývla k Omeze. ,,Nech jí tady, nemůžeme jí přenést přes řeku"
Ledíkovi se to moc nelíbilo, ale olízl jí tvář a kývla na Chytrou, že mohou jít.
Oba přeplavali řeky a rozběhli se do tábora. Pořád byla noc, i když už měsíc nebyl nejvýš a tma bledla.
Chytrá zaškrábala na kámen a čekala. Neustále se rozhlížela, naslouchala a větřila. Čekala že na ně z rohu zaútočí vlci a všechny je zabijí! Z toho pomyšlení jí bylo úzko. Jak dlouho bude vlkům trvat, než se sem dostanou?
Najednou jí něco napadlo a prudce se otočila na Ledíka: ,,Běž! Řekni jim že se kočky chystají zaútočit že jsi to slyšel"
Ledík se zatvářil pochybovačně. ,,Neuvěří mi"
,,Budeme to muset zkusit. Já varuji klan" mňoukla Chytrá netrpělivě. Kámen se začal odvalovat. ,,Dělej!" Křikla. Ledík už nic nenamítal a rozběhl se zpět na území Lesní smečky.
Chytrá v duchu vyslala prosbu k Úžasné Vlčici a podívala se do Jestřábovi zamračené tváře. ,,Co ti tak trvalo..?"
Chytrá mu namluvila, že si potřebuje odskočit. ,,Není čas" zavrčela a protáhla se dovnitř, zmateného zástupce si nevšímala.
Nadechla se a z plných plic zařvala: ,,SOVÍ KLANE! VLCI!"
Kočky se jako na povel začali soukat z doupat, vyděšeně se rozhlížela a překřikovali se.
,,Ticho!" okřikla je Hvězdná záře která vylezla na svojí skálu. Mrskala ocasem sem a tam, oči rozrušené, ale tvář klidnou. Když se kočky utišili, Chytrá se naježila, zatímco líčila klanu co ví.
No, až na to, že je ve skutečnosti vlk a Ledík je naživu v těle vlka.
,,Byla jsem u území vlků a... S jednou samotářkou vlčicí se znám. Řekla mi že Lesní smečka plánuje útok na nás! Musíme jim vyrazit naproti, bitva tady nesmí propuknout! Musíme do Šedých skal!"
Kočky se zase začali překřikovat, většina jí nevěřila, a Chytrá nervózně zadupala.
,,Já jí věřím" ozval se jeden jasný hlas, který vynikl nade všemi ostatními. Klan se ohlédl na toho, kdo to řekl. Byla to Duchařka, bílá srst se jí v měsíčním světle leskla, fialové oči jí zářili.
,,Já také" přidal se po chvíli Jestřáb.
Najednou se k nim hodně koček přidalo a Chytrou zachvátilo dojetí.
Hvězdná záře pomalu přikývla. ,,Nevíš kolik těch vlků je?" Zeptala se, a nedůvěřivě přivřela oči. ,,A co jsou Šedé skály?"
,,To je to místo, kde se odehrála bitva Úžasné Vlčice a Hvězdného klanu!" Vykřiklo jedno kotě, které nedávno poslouchalo Větrnici.
Kočkami to posměšně zašumělo.
,,Nachází se to na území Lesní smečky" ozvala se Chytrá a Hvězdná záře napjala svaly.
Pozor, varovala se Chytrá v duchu. Jestli toho řeknu moc, bude se divit kde jsem to zjistila.
,,Aspoň podle vyprávění mé kamarádky" dodala rychle.
Velitelka si odfrkla. ,,A můžeme jí věřit?"
,,Naprosto" kývla Chytrá sebevědomě, a něco v jejím hlase muselo Hvězdnou záři přesvědčit.
,,Dobrá" řekla a nebezpečně se jí zaleskli oči. ,,Připravíme se na bitvu"

Ledík běžel co nejrychleji mohl, natahoval tlapy před sebe, přeskakoval potůčky, letěl jako vítr. Měl pocit, jakoby ho poháněl Hvězdný klan.
Samozřejmě myslel na bitvu, která se kvapem blížila, ale taky si dělal starost o Osamělou. Přemýšlel nad tím, co řekla Chytrá.
Opravdu se do ní zamiloval? Hm. Nejspíš ano.
V duchu zanadával. Jsem blb, povzdechl si. Ona je vlčice, já kocour.
Jenže si nemohl pomoct. Ale jejich vztah není možný. Lámalo mu to srdce. Znal jí chvíli, ale byla to jeho jediná kamarádka v Lesní smečce.
To není pravda, připomněl si okamžitě. Veselý, Hodný a Ostražitá jsou taky fajn.
To posílilo vědomí, že musí zabránit smečce a klanu, aby se proti sobě postavili.
Najednou ho začala bolet hlava tak, že spadl na zem a odřel si tlapy. Snažil se zvednout a se zaťatými zuby pokračovat, jenže to nešlo.
Nechápal co se to děje.
A najednou se mu před očima objevilo něco úplně jiného, než co tam ve skutečnosti bylo.

Byl v táboře Sovího klanu a díval se na Chytrou, v kočičí podobě.
,,Vyšlo to" usmála se úlevně.
Ledík se nechápavě rozhlédl. ,,C-co vyšlo? Co se děje?" Zakoktal.
Chytrá se zase usmála. ,,Dokázala jsem s tebou navázat spojení, aniž by si spal"
Ledík vyvalil oči, když v tom jím někdo prošel. Prošel skrz něj.
Vykřikl a ucouvl, jenže kočka si ho vůbec nevšímala, jen spěchala k jinému doupěti.
,,Ostatní mě nevidí" pochopil a Chytrá přikývla. ,,Vypadám docela divně. Nejspíš si myslí že jsem cvok a pochybují o tom, co jsem řekla. To mi připomíná" oči jí bojovně zářili, takovou jí Ledík neznal.
,,Přesvědčila jsem klan, aby jsme se vydali do bitvy. Řekni smečce, že by se měli schovat do Šedých skal, a tam na ně čekat" Vysvětlila a Ledík vykulil oči ještě více. ,,To mi nikdy neuvěří!" Vykřikl.
Chytrá si povzdechla. ,,Budou muset"
Najednou scéna zablikala. ,,Musím jít. Opatruj se" křikla Chytrá a Ledík zase viděl les před sebou.

Vstal a rozběhl se dál, srdce mu splašeně bušilo a pochyboval o tom, co mu řekla Chytrá.
Neměl ale na vybranou, tak běžel dál.

Chytrá si unaveně povzdechla, ale byla docela hrdá, že se s Ledíkem dokázala spojit na takovou dálku. Nebylo možné to zapírat. Byli spojeni, možná navždy. Maličká část jeho duše přebývala v ní, stejně jako ta její v jeho. Nemilovala ho, při té představě se ušklíbla, ale brala ho jako bratra. Což jí připomíná... Zjistila si o Chladném měsíci a Ledíkovi co se dalo, a byla nedočkavá, až mu to řekne.
Ledíkova matka nebyla Skála. Dokázala to z ní vymanit. Byla dobrá řečnice. Mluvila dokonce z několika kočkami z Havraního klanu, a ty řekli, že před asi sedmi měsíci ztratil Chladný měsíc jedno ze svých koťat, že ho prý unesla zrádkyně Půlnoc.
Pak ještě mluvila s Jestřábem, a dokázala z něj dostat, že Ledíka našli v lese, a že na něm cítili Havraní klan.
Chytrá milovala když na něco přišla, a proto přesunula bitvu do Šedých skal. Musí zjistit, co je v té jeskyni.
Potřásla hlavou a zamířila k Hvězdné záři, která v odlehlé části tábora řešila plán bitvy se staršími a několika válečníky.
Chytrá k nim přišla a velitelka na ní kývla. ,,V táboře necháme dva válečníky, matky, starší a nejmladší učedníky. Zbytek půjde s námi, z učedníků Déšť a Jehlička" říkala zrovna.
Starší souhlasně zamumlali. Větrnice řekla: ,,Podle toho, co vím o Šedých skalách, je tam hodně dobrých úkrytů. Když budeme muset, můžeme se tam skrýt"
Hvězdná záře probírala seskupení, kdo půjde první a pak se obrátila k Chytré. ,,Jestli je to past, Hvězdný klan ti to nikdy nezapomene" řekla nepřirozeně chladně. Chytrá jí znala jen krátkou dobu, ale stačilo to, aby zjistila jak moc jí záleží na svém klanu. Nikdy by je neposlala do bitvy jen tak. Ta důvěra Chytrou dojala a přikývla. ,,Jsem si toho vědoma"

Ledík narazil na smečku docela brzo, od chvíle, co se s ním spojila Chytrá.
Byli tam všichni, až na Panovačnou, která měla vlčata a Hodného, který jí nejspíš měl hlídat.
,,Chladný!" Vykřikl vlk v čele překvapeně a nedůvěřivě. Ledík v něm úlevně poznal Betu. Takže Alfa tu nebyla. Kde asi je?
,,Přišel jsem vás varovat!" Řekl naléhavě. ,,Kočky se chystají vydat do Šedých skal a ukrást tam poklad!" Vymyslel si tohle, jelikož mu to přišlo lepší.
Vlci nedůvěřivě zabručeli.
,,Za prvé" řekl Beta. ,,Jak to víš? A za druhé: jaký poklad?"
Ledík honem vyhrkl: ,,Byl jsem s Omegou u území koček a slyšeli jsme jejich hlídku, jak se o to baví. A ten poklad ten tam, uhm, nechala Úžasná Vlčice když bojovala s Hvězdným klanem!"
,,Blábol" zavrčel nějaký vlk a Ledík si povzdechl, když poznal Mrzutého.
Beta si ho nedůvěřivě měřil.
,,Musíš mi věřit" naléhal a pak ztišil hlas: ,,Kočky mají tvou sestru. Jestli je zničíme u Šedých skal, můžeme se pro ní vrátit a zabrat celé území"
Beta náhle ožil a prudce přikývl. ,,Jdeme do Šedých skal! Nenecháme ty prašivé potvory ukrást náš poklad!"
Ozval se bouřlivý jásot, a Ledík si uvědomil, jak moc svému Betovi věří. Rozhodně více, než Alfě. Alfa!
,,Kde je vůbec Alfa?" Zeptal se Ledík a Beta se k němu otočil. ,,Šla do Šedých skal. Nevím proč, nechala mě vést útok"
Ledíka přepadlo zlé tušení a najednou pocit, jakoby dostal závrať. Alfa určitě hledá tu věc, co by zastavila válku!
,,Jdeme!" Štěkl Beta a vlci se otočili a rozběhli do Šedých skal.
Ledík nervózně vyběhl za nimi.
Bitva se blížila.

Další kapitola je tu! XD
Zabralo mi to více času než jsem čekala, asi jsem z těch čtyř kapitol ze včerejška unavená XD

Tak co myslíte? Hledá Alfa tu věc, v jeskyňce? Dorazí kočky včas? Propukne bitva?

Zatím ahuuuuuj!