The Guilty One

osmá; what was it like

Stále komentujeme za záchranu Namjoonova života.

Konečně jsem ležel v posteli s čistým povlečením. Zaměstnankyně se na mě opět snažila vystrčit zadek a nacpat mi telefonní číslo, ale já měl zcela jiné starosti, které mě zatěžovaly ještě teď a nejspíš mi nedají pokoj ještě dlouho. Snažil jsem se vzpomenout si, jak voněly Yoongiho vlasy, ale nedokázal jsem to, i když jsem věděl, že kdybych tu vůni zase cítil, určitě bych ji poznal. Choulil jsem se do peřiny a snažil jsem se představit si, že někoho objímám, ale realita měkkého peří, které se mi přes peřinu drolilo v rukou, mě silně zasáhla vždy, když jsem se pohnul, a ani teplo, které jsem cítil, se nedokázalo vyrovnat tomu lidskému, spíš bylo nepříjemné. Lehl jsem si poraženecky na záda a přejel jsem si bříšky prstů po rtech. Chuť jeho rtů se z nich už se z nich dávno vytratila, ale věděl jsem, že kdyby tu ležel vedle mě, neváhal bych a znovu bych je přitiskl na ty své.

Uvědomil jsem si, že jsem dlouho před tím s nikým nic neměl, takže na mě nejspíš ta jedna noc dolehla a moje frustrace se naplno projevila. O to horší to bylo tím, že jsem si z toho večera a noci pamatoval hodně málo kvůli omámení alkoholem, takže mi jednotlivé okamžiky splývaly dohromady, ačkoliv jsem si chtěl zapamatovat každičkou sekundu, protože si nejspíš zase pěkně dlouhou dobu nevrznu.

Představovalo to pro mě vážně problém a já nevěděl co s tím. Nechtělo se mi utrácet za laciné děvky v bordelu, do kterých už ho strkalo několik desítek chlapů přede mnou, ani jsem nehodlal nabízet svůj zadek stejně jako ony, potřeboval jsem někoho stálého, ale problém byl v tom, že všechny přitahovaly moje peníze a všichni se je ze mě snažili akorát vydřít. Nemohl jsem si najít někoho stálého a hlavně ne věrného.

Rozhodl jsem zajít si pod studenou sprchu, abych si zchladil hlavu a vyřešil alespoň jeden problém, který z těch všech měl jediný řešení.

Yoongi kráčel po schodech a přemýšlel, jestli si Hoseok vážně předešlý večer myslel, že by lezl do takové výšky, ale když pomyslel na svého kamaráda a jeho bezstarostnost, uvědomil si, že přesně to si myslel. A samozřejmě by se tam měl Yoongi dostat čistě jen pomocí svých instinktů, šestého smyslu a asi i magie, protože se mu Hoseok neuráčil zmínit o výměně pokojů. Pomyslel si, že útěk Namjoona musela být karma, i když to Hoseokovi nepřál, protože viděl, jak mu na té trosce záleží. Nicméně, to samé nemohl říct o Namjoonovi, tomu to přál možná až moc.

Nebylo těžké zjistit, kde teď Jimin bydlel, takže stál brzy před jeho dveřmi. Chystal se zaklepat, ale nebyl si jistý. Min Yoongi poprvé za dlouhou dobu ztratil svoje ego a nevěděl, co dělat. Uvědomil si, jak moc bylo hloupé myslet si, že tam přijde a Jimin mu padne k nohám, i když tahle představa byla i na něj příliš. Uvědomil si, že nejde za někým, kdo tohle dělá běžně pro peníze, nebo kdo mu roztáhne nohy prostě jenom proto, že ho to baví. Yoongi si alespoň myslel a doufal, že Jimin takový nebyl a nespal s někým jen tak na potkání, i když přesně to minulý večer udělal. Jenže to byli opilí. A Yoongi měl strach, že až ho uvidí s alkoholem v ruce, bude ho podezírat, že přišel jenom proto, aby si znovu užil, a vyrazí ho ze dveří, možná i z toho okna, když už měl ve zvyku jím přicházet.

Nakonec se ale odhodlal zaklepat a rozhodl se, že něco vymyslí, až mu Jimin otevře. Mohl by mu nabídnout přátelské posezení jako omluvu za to, že ho včera ojel, i když by to asi neměl zmiňovat, pokud ho nechtěl urazit. Musel ale uznat, že Jimin nevypadal, že by se mu to příčilo, a ráno ho ani nevykopl z postele, jen ho poslal vyřídit záležitosti s Hoseokem, který je pozoroval nahé v posteli. A když Yoongi skončil ranní hygienu, Hoseok byl zpátky v pokoji po tom, co ho vykopnul, aby se mohl Jimin převléct, ale stál tam sám, protože se Jimin už vrátil do svého apartmánu, který mu na noc ukradl Hoseok.

Yoongi tedy usoudil, že se na něj Jimin nezlobí, takže zaklepal a doufal, že se nějak neztrapní. Jenže to by mu Jimin musel otevřít. Chvíli tam stál a čekal a pak zaklepal jestě jednou, protože si myslel, že to třeba napoprvé udělal moc slabě a Jimin ho neslyšel. Mohl ale přímo bušit a nikdo mu neotevřel. Zkusil kliku, ale dveře byly zamčené. Nevěděl, jestli Jimin někam odešel, nebo se pro jistotu zamykal, aby už ho Yoongi nemohl přepadnout. Třeba si odteď nebude ani větrat, protože se bál, aby mu znovu nevlezl oknem do pokoje. Yoongi zločinec. Tohle bylo možná poprvé, co litoval toho, že nemá normální práci. Nemyslel to tak, že by s tím skončil kvůli známosti, se kterou se jednou vyspal, jen mu to poprvé přišlo celé jako špatný nápad. A on teď, po tolika letech špinavého obchodu, nemohl jen tak přestat.

Nechal lahev přede dveřmi jako omluvu za to, jaký udělal dojem, a pomalu se vrátil do Hoseokova malého pokoje, který mu připomínal tu noc a hlavně Jimina, kterého sice neznal ani den, ale už teď litoval, že se pro něj stal špatným člověkem.

Přísahám, že to, kdy vyjde Jimin ze sprchy, bylo největší dilema mého života.

Chcete, aby tu byli yoonmin spolu?🤔🤔🤔 Ne že by to nějak ovlivnilo moje rozhodnutí, ale zajímám se 🤓

Simone

P. S.: Snad se vám líbí nový cover