„Ty nejsi nevinný!" vykřikl jsem vyděšeně a ukázal jsem na něj prstem.
„Jasně, že nejsem, puso," potvrdil mi to a stáhl si roušku, čímž odhalil svůj úsměv. „A ty teď taky ne," dodal.
Kdo je vlastně ten vinný?
WARNING: boyxboy FF
MAIN SHIPS: yoonmin;...
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Jsem ráda, že jste se trochu oťukali a pár z vás začalo komentovat. Jsem ten typ člověka, co potřebuje vědět názor čtenářů a co s nimi chce komunikovat (a taky si projíždím profily jen těch lidí, co komentují, takže pokud chcete, abych si všimla vašich příběhů, bez napsání komentáře se vám to nepovede..).
Budu ráda, když napíšete komentář alespoň teď, protože tohle je finální kapitola.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Hoseok opět jedl v drahé restauraci, na což si zvykl po tom, co ho opustil Namjoon, se kterým občas, když měl světlé chvilky, vařil, nebo ve špatných dnech pro Namjoona sám něco ukuchtil. Teď ale neměl pro koho a byt byl pro něj moc pustý na to, aby tam jedl. Radši seděl obklopený neznámými lidmi, kterým byl sice stejně ukradený jako zdem svého bytu, ale byli lepší než rádio.
Jenže i tak ho všechno to veselí kolem něj ubíjelo. Obyčejně to zvládal, ale tentokrát ne a on tušil proč. Přijel totiž zpátky tam, kdy se to stalo, kde ho Namjoon opustil. Dokonce si objednal pokoj ve stejném hotelu jako tehdy a zjistil, že mu opět přiřadili ten apartmán, ze kterého mu utekl. Jak by ne, když si ho objednal. Přes den pozoroval ulice a vzpomínal na tu dobu, litoval, že za ním tehdy hned neběžel. I když si nevybavoval tvář toho mladíka, hlavou mu dokonce proběhlo i to, jak se nechal svést ve strip baru. pamatoval si na tu kocovinu a potoky slz, které ráno přišly. Všechno to ale přijímal s klidem a odevzdaností, protože věřil, že si to utrpení za Namjoonův zničený život zasloužil.
V prvních dnech pobytu ho tu dokonce zkoušel hledat, i když nevěděl, co by mu vlastně po té době řekl. Nechal ho napospas životu a nestaral se o to, co s ním bude, nehledal dostatečně a až moc pozdě mu došlo, co se kvůli jeho chování mohlo stát. Namjoona teď možná využíval nějaký slizký zazobanec ke svému potěšení, nutil ho drhnout podlahu a kouřit mu pod stolem. Nebo mohl být dávno mrtvý.
Odpověď byla ale daleko překvapivější a jednodušší.
Hoseok už nemohl jíst dál. Snědl sotva pár soust, ale nedokázal nic dalšího pozřít, protože jeho nechuť k sobě samému ovlivnila i jeho apetit a on si nedokázal jednoduše opřít loket o stůl, podepřít si hlavu a v klidu jíst, jako by se nic nedělo, když ho takhle trápilo svědomí.
