20. Kapitola

265 20 1
                                    

Tým 7 šel po ulici, za dnešek vyplnili pouze 3 mise typu D, protože Naruto se dostával do samých potíží. Jako když místo plevelu vytrhal bylinky, málem spadl z vodopádu při lovení odpadků z řeky nebo se dostal do zakázané oblasti tím, že si vybral toho nevětšího psa na venčení. Sakura a Sasuke nakonec museli vyřízeného Naruta podpírat, zatímco Kakashi šel lehce za nimi a četl si svou úchylnou oranžovou knížku. Bůh ví, kolikrát už jí přečetl. Kde že je poslední člen týmu 7? To by ostatní taky rádi věděli, ale jediné, co jim Kakashi řekl, bylo, že Yaruki šla na dlouhodobou misi.

"Tohle se stává, protože jsi moc zbrklý!" nadávala Sakura Narutovi. Sasuke se jen ušklíbl. "Neumíš se o sebe postarat?" zeptal se menšího blonďáčka posměšně, Narutovi vyskočila žilka na čele, když si vzpomněl, že si ráno představoval, jak Sasukemu říká přesně tuto větu.

Naruto se ihned od obou svých kolegů odtáhl a zuřivě se otočil k Sasukemu, připraven svému tmavovlasému rivalovi jednu ubalit. "Sasuke!" vykřikl nepříčetně Naruto, ale před tím, než mohl cokoliv podniknout, zastavila ho v pohybu bledá ruka, která se před ním objevila. Blonďatý ninja se podíval na majitelku ruky, kterou byla jedna a jediná Sakura, která vypadala ještě naštvanější, než Naruto před chvilkou. "Jestli se neuklidníš, dorazím tě!"

Kakashi si povzdechl. "Týmová práce v poslední době značně trpí..." konstantoval. (Hatake Kakashi) Ti dva se nesnesou už od té doby, co jsme se vrátili z Vlnkové země a něco mi říká, že tří týdenní absence Yaruki-chan v tom také hraje nějakou roli. "Jasně!" souhlasil hlasitě Naruto a pohrozil Sasukemu pěstí, ale Sasuke šel dál zády k menšímu chlapci a ani se na něj nepodíval. "To ty ničíš týmovou práci, Sasuke! Jsi vždycky ve světle reflektorů!" "To seš ty, Usuratonkachi! Jestli chceš, abych z tebe přestal dělat blbce..." Sasuke se pootočil a podíval se svýma černýma očima do Narutových modrých. "...tak se prostě staň silnějším než já!" vyzval ho.

Naruto stiskl zuby a atmosféra jasně zhoustla. Kakashi vnitřně zasténal. (Hatake Kakashi) Yaruki-chaaaan! Zachraň mě! Oba chlapci stáli naproti sobě a vyměňovali si konkurenční pohledy, zatímco Sakura je sledovala a poprvé ucítila obavy, poprvé ucítila, že jejich rivalita, by pro jejich tým mohla být nebezpečná.

Kakashiho prosba byla přece jen nakonec vyslyšena, i když ne tak, jak doufal. Přímo nad týmem 7 proletěl jestřáb a to byl Kakashiho signál odejít. "Takže dneska končíme. Musím jít odevzdat zprávu o misi." oznámil jim Kakashi. Sasuke podrážděně zavřel oči a přerušil tak kontakt s Narutem. "Tak já jdu domů." oznámil a bez okolků se otočil a zamířil pryč. Jeho růžovlasá kolegyně měla ale jiné plány.

"Hej! Sasuke-kun, počkej!" Sasuke se na ní otráveně otočil, ale měl dost slušnosti, aby si jí poslechl až do konce, i když věděl přesně co řekne. "Co kdybychom právě teď...zapracovali na týmové práci, je my dva." navrhla mu Sakura roztomilým hlasem s červenými tvářemi. "Jsi stejná jako Naruto." prohlásil Sasuke. "Pokud máš čas mě otravovat, procvičuj si radši nějaká užitečná jutsu. Upřímně, tvoje schopnosti jsou horší než Narutovy." To pro Sakuru byla už poslední kapka a celá deprimovaná padla k zemi.

+++

"Dávej na sebe pozor Yaruki-chan." "Arigato-gozaimasu Kano-san, opatruj se a měj hezký den." rozloučila se Yaruki s hlubokou úklonou a zamávala na sestru-recepční. Yaruki konečně propustili z nemocnice a ona se po dlouhé době mohla zase uvidět se svým týmem, který jí tolik chyběl.

Yaruki procházela rušnými ulicemi Konohy, usmívala se na všechny směry a vesele odpovídala na pozdravy vesničanů. Když se ale dostala do nerušné části, kde byly ulice po většinu dne prázdné, tak překvapivě uslyšela hlasitý křik a hlas ihned poznala. (Yaruki) Naruto-kun! Ohnivláska se ihned rozběhla směrem, odkud slyšela znít hlas.

JigokuKde žijí příběhy. Začni objevovat