38. Kapitola

226 17 1
                                    

"Já mluvila o sobě." "Huh?" vyšlo ze dvou chlapců za ní. Dokonce i Gaara vypadal překvapeně. Nastalo dlouhé a velice napjaté ticho, které naštěstí někdo přerušil. "Co se to tu děje? Hlavní boje jsou zítra. Není potřeba pospíchat." všichni se otočili ke dveřím, aby uviděli muže, jehož vzhled se nápadně podobal chapci, který spal v posteli. "Gai-sensei." řekla Yaruki, jako kdyby se probudila z transu. Železný písek se proměnil zpátky do kunaií a shurikenů a zbraně zalezly zpět do váčku.

Gaara se z ničeho nic chytil za hlavu a zasténal bolestí. Yarukina hlava k němu ihned vystřelila. "Gaaro-san?" Písek pomalu začal opouštět Leeho tělo a vrátil se do tykve, kterou měl Gaara na zádech. Gaara se pak zlomeně vydal ke dveřím pokoje. Všichni ho tiše pozorovali, nikdo nevydal ani hlásku, dokud se Gaara ve dveřích nezastavil a nespojil své oči jemné tyrkysové barvy s jasně ohnivýma očima. "Tebe...určitě zabiju. Jen vydrž." a byl pryč.

+++

"Hoří! Hoří!" "Uhaste to někdo!!" "Rychle! Přivolejte ninji s vodní podstatou!" "Hoří!" "Pomoc!" Zbývalo jen pár hodin do setmění a brzy by začal festival na oslavu Chuuninských zkoušek, ale vyskytl se problém. Jedna z místních pekáren začala hořet, po vesnici se začala šířit panika, protože to byla zrovna největší pekárna ve vesnici. Všichni zaměstnanci naštěstí stihli z budovy utéct včas, ale nikdo nebyl schopný sehnat včas shinobi s vodní podstatou a nyní se budova proměnila v hotové peklo.

Bylo tam spoustu lidí a samozřejmě tam byli i Genini, kteří se měli zúčastnit zítřejších Chuuninských zkoušek i jejich nakama, kteří to nezvládli. Kakashi se svým týmem dorazil také. Vyzkoušel svou techniku vodního draka, ale uhasil jen zlomek budovy, která ihned začala znovu hořet. Za chvíli by bylo pozdě a budova by se už nedala zachránit. A Yaruki to věděla.

Zírala na žár, který se linul z místa katastrofy. Prudce zavřela oči, zavrtěla hlavou a rozběhla se před budovu. "Yaruki-chan!" "Yaruki!" "Oi! Mujaki, co děláš?!" Yaruki neodpověděla, prodrala se davem až k místu, které nebylo zalidněné, protože bylo moc blízko vroucí budovy. Věděla, že když to udělá, zpečetí si tak svůj osud. Něco jiného jsou zvěsti o tom, že patří do Impéria Tamashi...a něco jiného je, když dokáže, že tam skutečně patří. Ona ale věděla, že to musí udělat.

Zrovna se rozezněl zvon, který naznačoval, že jsou právě 3 hodiny odpoledne a Konohou se rozezněl nádherný hlas.

"Ty pocity, které se dnes zrodily,

ať převezme si obloha."

první slova písně se ztratily v hlučném davu panikařících lidí, ale ti jakmile uslyšeli líbezný zvuk, začali pomalu utichat.

"Ta se probudí a přivolá vítr,

který je všechny přebere přímo z mého srdce.

Chci to všechno ochránit a dotknout se společné budoucnosti,"

"Hej, ona zpívá?" zeptal se jeden vesničan. "Zpívá." přisvědčila zřejmě jeho žena, která na muži vyděšeně visela celou svou vahou a schovávala velkou část své tváře před osvícením ohně v jeho hrudi.

"Odeženu veškeré slzy,

jež zanechávají jizvy na srdci."

"To je Yaruki-chan?" zeptal se překvapený Kankuro. "Co tam ta holka dělá?" zeptala se Haruko, která stála se svým týmem poblíž. "Co to..." zašeptala překvapeně Sakura, když se její vlasy začaly chvět. "Vítr?" zeptala se překvapeně Kurenai.

JigokuKde žijí příběhy. Začni objevovat