Jigoku

35. Kapitola

"Rakuen no Gijutsu: Mugen Kusari! (1)" s těmi slovy Yaruki přitiskla označenou ruku na železné vězení svého protivníka, krvavý znak se stáhl z Yarukiny ruky, obalil železnou kouli a s lehkou září zčernal. "C-co to...nemůžu se hýbat!" vykřikl vyděšeně Hurubi a snažil se pohnout alespoň prstem. Hayate na ta slova přikývl a ukázal levou rukou na Yaruki. "Vítězem posledního zápasu je Yaruki." v tu chvíli se spustila ohromná vřava. Dokonce i Hokage a několik Joninů nadšeně tleskalo.

Yaruki se šťastně usmála, než jí z blaženosti vytrhl Hurubiho hlas. "Hej! Pusťte mě odtud! Hej!" Yaruki k němu ihned přiběhla. "Gomen-asai Hurubi-san. Omluv prosím mou hrubost, ze samé radosti jsem tvou přítomnost opomněla." Přiložila svou pravou dlaň na střed dvojitého kříže a zamumlala: "Hozo! (2)"

Znak se stáhl zpět do Yarukiny dlaně a zmizel. Yaruki se po té postavila, otevřela váček a několikrát máchla rukou a železo kolem Hurubiho se proměnilo v písek, který znovu vzal tvar kunaií a sekery. Kunaie samy nalítaly podle Yarukiných neverbálních rozkazů do váčku a Yaruki popadla sekeru, aby jí přinesla týmu z Kumo.

Hurubi seděl na zadku a ignoroval Iryoniny, kteří se ho ptali, jestli nemá vnitřní krvácení. Ta holka mu nezpůsobila ani škrábenec! Ani jeden jediný! Chvěl se vzteky. Nevěděl, co ho to napadlo, ale bez varování se postavil, napřáhl se a rozběhl se k ustupující postavě drobné dívky. "Yaruki-chan!" vykřikl Naruto vyděšeně. Jonini a Chuunini se již začali pohybovat Hurubiho směrem, ale Hurubiho pěst chytil někdo jiný. Dotyčná drobná dívka. Nastalo hrobové ticho. Ohnivláska zírala do země a stála úplně v klidu, její paže, která držela Hurubiho pěst, se ani nezachvěla. A pak arénu naplnil smích, velmi krutý, po kterém vám leze mráz po zádech. Tým 7 zblednul. "Rakutan." zamumlali všichni tři.

Yaruki vzhlédla a všichni ihned poznali, že je něco jinak. Její velké ohnivé oči zčernaly. Na jejích rtech byl široký úšklebek a její hlava byla lehce nakloněná na stranu. Všichni Jonini se zarazili, když jim došlo, kdo to je. "Ty jsi Rakutan, že? Yarukina druhá osobnost." řekl Ibiki. Rakutan se k němu otočila a její úšklebek se ještě rozšířil. Odstrčila vyděšeného Hurubiho, který znovu spadl na zadek a uklonila se. "K vaším službám."

Arénu naplnil šokovaný šepot. Někteří o druhé osobnosti nikdy neslyšeli a ti, kteří ano, se s ní nikdy nesetkali. Ačkoliv už z názvu nebylo těžké odvodit čeho se to týká. "Tak...a co s tebou?" zeptala se Rakutan, její pohled se přesunul na obrovského Genina, který na ní zíral se širokýma očima. Ibiki udělal krok kupředu. "Zápas skončil." informoval ji. Rakutan se pouze krátce pobaveně zasmála. "Mě je úplně jedno nějaká Chuuninská zkouška, Konoha nebo cokoliv na tomto světě. Důvod proč existuju, je, že ta naivní hlupačka není schopna dát na naše tělo pozor. Víš kolikrát nás málem zabila, jen kvůli tomu, aby ochránila někoho jiného?" Rakutan si povzdechla, téměř zklamaně.

Její nálada se brzy otočila o dalších 180 stupňů, když se podívala na Hurubiho. "Ale ty...ty jsi neskutečný idiot! Ta naivní baka na tebe šla tak zlehka, že jsem si říkala, jestli bojuje s pětiletým dítětem. Ani se nesnažila! Ta nesobecká rozdavačná kráva ti dala tak nádhernou příležitost z tohoto boje odejít nezraněný..." přešla až k němu, uchopila ho za límec a bez optíží ho jednou rukou zvedla. Většina jeho těla se válela na zemi, ona udržovala jeho tvář v úrovni její. "Chudáčku...já nejsem jako ona!" zvolala a zlověstně se rozesmála.

Hurubiho spodní ret se rozklepal. "G-g-gomen! Gomen-asai!" vykřikl vyděšeně. Rakutan se na něj zhnuseně podívala. "Jak nechutné! Asi ti to nedochází. Nemáš o nic větší důvod se bát mě více než tý naivní holky! Já i ona...sdílíme naše schopnosti. I když...vastně máš pravdu. Já si narozdíl od ní...zabíjení opravdu užívám." její krásnou tvář zdobil širokým zlý úsměv a naklonila hlavu na stranu. Rakutan v tu chvíli vypadala téměř jak z hororu.