Escape (FF TMR)

IV.

,,Zavedete nás k Tereze." Řekl Thomas a chytl ji za paži. Navigovala je a všichni šli za ní.

Nejraději bych šla bez Terezy. K čemu nám vlastně je. Pomyslela si Kayla.

Vůbec se jí to nelíbilo. Měla pocit, že se později něco stane a jen kvůli Tereze. Bylo divně, že ji si nechali a ostatní poslali k ostatním nezletilým.

Všichni běželi dál a za rohem narazila na vojáka se zbraní.

Otočili se zpět, jenže Minho se zničeho nic zastavil a plnou rychlostí se rozběhl zpět.

Voják vyšel zpoza rohu a Minho ho srazil. Voják se praštil hlavou o stěnu a omdlel.

,,Hustý." Poznamenal Pánvička a  Thomas si vzal jeho zbraň. ,,Dobře jdeme." Řekl, zbraní namířil na doktorku a šli dál. 

Zavedla je do jedné malé místnosti, kde byla spousta zkumavek, lahviček, tekutin a hlavně tam byli další tři lidé.

Vtrhli dovnitř a Thomas na ně namířil zbraní. ,,Kde je Tereza?" Vykřikl. ,,Kde je." Zopakoval. ,,Dobře." Řekl doktor a ukázal na závěs.

Za závěsem opravdu ležela Tereza, ke které Thomas rychle přišel. Kluci začali doktorům a doktorkám svazovat ruce.

Kayla se podívala skrz okno ve dveřích a zjistila, že se blíží Jackson i s jeho gorilami.

Kayla si nemohla pomoct a ušklíbla se nad slovem gorily. Prostě jí tak připadali. A jinak je ani nazývat nechtěla.

Nakonec se rozhlédla a hledala cokoliv, čím by mohla zabarikádovat dveře. Nenapadlo ji nic jiného, než shodit menší skříňku. 

,,Jdou sem." Oznámila Kayla ostatním. Za chvíli do dveří začali bouchat vojáci a snažili se je vyrazit.

,,Musíme odtud." Řekl Minho. ,,To okno." Ukázala Kayla na okno vedoucí do další chodby. Proč tu vůbec taková okna mají? Pomyslela si.

Chápala by, kdyby byly mezi pokoji, protože by mohli sledovat někoho, koho třeba testovali, ale nechápala, proč by vedlo do chodby.

I když v téhle situaci si nestěžovala, byla to jediná cesta ven, nebo spíš aspoň z té místnosti.

Newt a Thomas si vzali malé stoličky a začali do skla mlátit. Nakonec ho rozbili a všichni začali přelézat do chodby.

Kayla s Terezou šli první. Kayle pomohl Newt a Tereze Thomas.

Při přelézání se Kayla pořezal a její rána byla docela velká, ale nemohla to řešit. Museli pryč.

Když přelezli i ostatní začali utíkat a hledali cestu ven.

Kayla za sebou nechávala malé kapsičky krve, ale nikdo si toho naštěstí nevšiml. Nechtěla, aby to nějak řešili, měli mnohem větší starosti.

Za chvíli je zase dohnal Janson a další vojáci.

Tentokrát už ale měli i štíty. Doběhli ke dveřím, které vedli ven a Thomas se je snažil otevřít kartou, ale pořád to nešlo. Byla už rozbitá a nemohla se použít.

,,Sakra, no tak. Ne, ne, ne." Naříkal Thomas. ,,Thomasi, Kaylo." Řekl Janson. 

Thomas vzal zbraň a namířil ji na ně. ,,Otevřete ty dveře, Jansone." Zakřičel.

,,Věřte mi, že to nechcete. Poslouchejte mě. Snažím se vám zachránit život. Labyrint je jedna věc, ale ve spáleništi by jste nevydrželi ani den, když vás nezabije příroda, tak žrouti určitě. Thomasi, Kaylo, musíte mi věřit, chci pro vás jen to nejlepší."