III.

1.2K 49 17
                                    

Pozdě večer Kaylu probudilo malé světlo a zvuk tekoucí vody.

Zvedla se a podepřela se lokty, aby se mohla podívat, kdo je vzhůru.

,,Je všechno v pořádku, Thomasi?" Polekaně sebou trhl a podíval se na Kaylu. ,,Jo, jen nemůžu spát." Odpověděl. ,,Kdybych nespala s Newtem, taky bych asi neusnula." Řekla.

Thomas si utřel mokrý obličej a sedl si k sobě na postel. Kayla vstala a sedla si k němu. ,,Sice to říkám po několikáté, ale mám z tohoto místa špatný pocit a z Jansona  ještě větší." ,,Nejsi sama. Děje se tu něco divného."

Najednou sourozenci uslyšeli divné zvuky a podívali se na sebe. ,,Hej, tady dole." Řekl někdo.

Kayla zvedla obočí a Thomas jen pokrčil rameny, než se oba dva podívali pod postel, kde byl kluk, který před tím seděl sám v jídelně.

,,Pššš." ,,Pane bože." Řekl Thomas. ,,No tak, pojď za mnou." Řekl kluk schovaný v šachtě. ,,Co je?" Zeptal se Thomas, ale kluk už se plazil pryč.

,,Zůstaň tady a jdi zase spát. Ráno ti všechno řeknu." Řekl Thomas a zmizel v šachtě taky. Kayla zatřepala hlavou a šla si lehnout zpět za Newtem. 
-----
,,Hej vstávejte." Budil všechny Thomas. ,,Co je?" Zeptal se rozespale Pánvička. ,,Něco jsem viděl." Odpověděl. ,,Co?" Zeptala se Kayla okamžitě.

Byla zvědavá. Chtěla vědět, co mu ten kluk řekl a proč měl jít Thomas za ním. Večer nad tím ještě chvíli přemýšlela.

,,Večer, když jste spali sem přišel šachtou jeden kluk. Šel jsem za ním, zastavili jsme se až u mříží, přes které šlo vidět na nějaké dveře a za chvíli k nim přišlo pár doktorů a něco vezli." ,,Co vezli?" Zeptala se Kayla  nedočkavě.

,,Těla, ale byla zakrytá." ,,Víš jistě, že  pod tím byla těla." Zeptal se Minho. ,,Ne, ale co jiného by to bylo?" Odpověděl.

Kayla si trochu povzdechla a přešla k umyvadlu.

Samozřejmě, že mu nechtěli věřit a Kayle věděla proč. Bylo jí jasné, že se v celé základně něco děje a nebylo to zrovna dobré.

Ale proč by si to mysleli kluci, vždyť jim nabídli spoustu dobrých věcí. Jídlo, oblečení a další. Věděla, že jen ona věří Thomasovi.

Vzala si hřeben a začala si rozčesávat vlasy, udělala si culík a úplně zapomněla, že jí krk zdobí čtyři velké cucfleky. 

,,Takhle to nezakryješ." Smál se Kayle Minho a ona si to uvědomila.

Už si chtěla culík rozpustit, ale Newt ji chytil ruce. ,,Nezakrývej to, aspoň bude každý vědět, že jsi moje." Pošeptal jí do ucha a Kayls cítila jeho teplý dech vzadu na krku.

,,Newte nezapomeň, že je to moje sestra a představa toho co jste včera spolu dělali je pro mě trochu nechutná." ,,Neboj nic špatného to nebylo." Protočila Kayla očima. 

,,Ale příště bych tě chtěl slyšet víc nahlas." Pošeptal naposledy Newt a odtáhl se od Kayly, která se na něj podívala se zvedlým obočím.

Za chvíli se odemkly dveře a muž za nimi je odvedl do jídelny.

Sedli si a začali v klidu jíst. Za nedlouho zase přišel Janson a začal vyvolávat jména.

Thomas a Kayla upřeně koukali na dveře, ke kterým přišel jmenovaný chlapec či dívka.

,,Co je za těmi dveřmi." Zeptal se Thomas a nespouštěl z nich oči. ,,To už jsme probrali. Řekl jsi, že byli přikrytý, takže nevíš co pod tím mohlo být." ,,Vím co jsem viděl, byla to těla." Řekl rozhodně. ,,Aris řekl, že každý den přiváží novou várku." Dodal.

Escape (FF TMR)Kde žijí příběhy. Začni objevovat