New teacher.(namjin)

Ok

Namjoon. Pohl.:

Ucítil jsem  jak se mi něco otřelo o nohu. Koukl jsem tam. Jin tam sýpal na zemi a děsně krvácel. Začal jsem panikařit ještě víc. Zkusil jsem nahmatat mobil. Byl tam.  Rychle jsem běžel na signál a volal sanitku. Hrozně jsem panikařil a cítil děsnou sebenenávist.

Když jsem se vrátil k Jinovi, byl v bezvědomí. Zaklonil jsem mu hlavu a začal jsem se snažit alespoň trochu zpomalit. Bylo mi špatně. Jak fyzicky, tak i psychicky.  Jestli to Jin nepřežije, tak ani já. Uslyšel jsem houkání sirén.

jin. pohl.:

Otevřel jsem oči. Všude bylo světlo a slyšel jsem hlasy. Myslel jsem, že jsem v nebi než mě vyvrátila z omylu bolest, která mi projela celým tělem. ,,Jinee!!'' Uslyšel jsem Tahyungův hlas. Takže fakt žiju. 

trochu jsem se rozkoukal. Kolem mě byli všichni, pokud nepočítám Joona a Yoongiho. ,,Jak jsem se sem dostal..?''zeptal jsem se. ,,Namjoon zabil toho člověka, co ti tohle udělal a zavolal sanitku.'' Joon někoho zabil?? ,,Kde je teď??'' Chci ho tu mít. Potřebuju ho tu. ,,Je doma. S Yoongim a s jeho terapeutem. Nemůže sem. Psychika mu to asi vážně nedovolí.'' Začli mi slzet oči snad i jedna slza unikla ven. ,,Bude v pořádku Hyung. '' Řekl Jimin a pohladil mě po hlavě. ,,Přivezli vás už včera'' Řekl Kook. ,,Chci ho tu. Miluju ho. Vím to.''Kluci na mě koukali s lehkým úsměvem a lítostí zároveň ,,Zavolám Yoongimu jak to tam vypadá u nich. Třeba to pujde. I když to není úplně pravděpodobný. Za pokus nic nedáme.'' Řekl Jimin a odešel na chodbu.

Yoongi.Pohl.:

Byl jsem s Jiminem doma když mi zavolali co se stalo. Hned jsem běžel domů, kam prý odvezli Namjoona na pokyny terapeuta, který měl dorazit za chvíli. Jeden policajt tam stel u dveří. Kašlal jsem na to a vběhl rychle dovnitř. Joon ležel na posteli schoulenej a brečel. Hned jsem si lehl k němu, pevně ho objal, přikryl, začal ho vískat ve vlasech a uklidňovat jako male dítě.

Takhle jsme leželi, i když přišel terapeut Choi a začal si s Joonem povídat. Leželi jsme tak celou noc. Pan Choi tam zůstal.  Dával Joonovi pití a staral jsme se o něj. Nechci vědět jak se musí chudák cítit. 

Vstát jsem musel až teď . Šel jsem na záchod a napít se. když mi volal Jimin. Rozzářily se mi oči když řekl, že Jin je vzhůru. hned jsem šel za Joonem. ,,Namjoone. Mám dobrou zprávu. Jin je už vzhůru. Chtěl by tě moc vidět.'' Řekl jsem mu a položil mu ruku na rameno.  Hned si sedl. ,,O-On je vzhůru??'' Přikývl jsem ,,Chci tam'' Koukl jsem se na pana Choi. Ten jen kývl. ,, Přijde mi to jako velmi rozumný nápad'' Joon hned vyběhl ke skříni a začal vytahovat něco fajn na sebe a pak vyběhl směr koupelna. ,,Hezky ožil.'' Neubránil jsem se úsměvu. ,,Ten Jin na něj má asi velmi dobrý vztah. Obvzláště na jeho psychiku.''

Po chvíli Joon vyšel upravený z koupelny. Nevypadal úplně v poho, ale trochu se usmíval a já byl rád za to, že jen vstal z postele. Před chvíli vypadal, že se ani nepohne. 

Zamířili jsme tedy do nemocnice.