New teacher.(namjin)

hrdina

jin. pohl.:

Měl jsem za sebou všechny hodiny. Na obědě jsem bohužel nepotkal nikoho z kluků. Mají hold jinej rozvrh a já na ně nehodlám čekat s jídlem.  
Musím do kabinetu, ale samozřejmě se zastavím na toaletě. Upravit se je dost důležitá část všeho. Sice jsem dokonalý i tak, ale trocha úpravy navíc mi na dokonalosti jen přidá, ne? 

Uslyšel jsem, že u nejsem sám, protože jsem uslyšel spláchnutí záchodu a koukl jsem do zrcadla, kdo to je. Sakra. Byl to ten kluk jehož jméno je nezapamatovatelné. Byl o ročník níž a přesto byl o rok starší než já. Propadl dvakrát. V obličej byl podle mě přímo odborný. Jakmile byl poblíž, bylo jasné, že se stane průser. Dvakrát po mně už vyjel. Dokonce zjistil,kde pracuju a taky to, kdy mám směny. Nesnáším ho z celého svého srdce. Ostatně jako všichni. 

,,Hned druhý den ve škole a já už tu najdu svojí princeznu'' řekl a úchylně se usmál . Jen jsem prosil, aby na těch záchodech někdo eště byl. ,,Nejsem princezna. No možná jsem, ale ty mi tak už nikdy v životě neříkej kreténe.'' O tom že mě obtěžuje a i ostatní kluky na škole obtěžuje, ředitel věděl, ale vyhodit ho nemohl, protože neměl žádný důkaz. A jeho rodiče měli peníze. Neupláceli ředitele, ale učitele, aby mu dávali dobré známky. Propadal, jen z chemie, kterou učil právě ředitel. ,,taky ti můžu říkat baby boy hm?'' Otočil mě a přišpendlil ke zdi. Od normálního kluka bych to přežil, ale od něj ne. ,,Nech mě idiote. Musím za angličtinářem, zmrde'' Dal jsem mu facku, což mi oplatil pěstí do břicha. ,,Tenhle rok už si tě konečně dám. Víš stopro jak to myslím.'' Chtěl jsem se po něm ohnat, ale jednou rukou mi chytnul ruce, druhou mě vzal pod krkem. ,,Nemá to smysl princezno.'' Začal mě silně kousat do krku a sát kůží. Cítil jsem, že mi teče dokonce krev a zároveň jsem se dost dusil. Tohle bylo extrémně nepříjemný. Začal jsem brečet. Ne kvůli tomu, že se mě momentálně snaží znásilnit a teď tu kluci nebudou, ale proto že to děsně bolelo a já jsem obzvlášť na krku děsně citlivý.
,,Choi do ředitelny. Hned!!'' Byl to krásný hlas. I když zněl naštvaně. 

Namjoon. pohl.:

Jin tu měl už být. Já už se stihl naobědvat a zkontrolovat, jestli mám zapsanou všechnu absenci. Tahle práce není tak špatná. I když mám volnost radši.
Šel jsem na záchod a tam uviděl jina a kluka. Během deseti vteřin jsem to pochopil. Ten prý strašný Choi tam měl Jina přitisknutého ke zdi. To co mu dělal bylo odporné. Nesnáším krev. Tak moc. ,,Choi do ředitelny. Hned!!'' Zahřměl jsem. On se otočila pustil Jina, který se sesypal na zem a zhluboka dýchal. Chudák. ,,Proč bych měl???'' Blb. ,,Protože to říkám!! A pokud vím, tak jsem učitel!! Jdi. A jestli tam nedojdeš, tak si mě nepřej!'' Odfrkl si, přišel ke mně a chtěl mi dá pěstí, ale uhnul jsem a on to klouby narval do zdi. Chytnul se za zápěstí. ,,Kreténe.'' Řekl, sykl bolesti a vyběhl pryč. 
Dřepnul jsem si k Jinovi. Jen to rozdýchával. krk měl od toho pablba pokousanej a tekla mu krev. ,,Vezmu tě na ošetřovnu, ano?''řekl jsem a z té krve se mi zvedal žaludek. Jen kývl a pokusil si stoupnout. Jeho pokus jsem hned ukončil a vzal ho do náručí. Jeho mozek momentálně neměl dostatek kyslíku a mohlo tím být narušený mozeček, což by znamenalo vážné narušení rovnováhy (ano i takhle vás může zdegenerovat škola). Prostě sebou mohl kdykoli seknout, i když by to nebylo nic vážného. jak jsem předpokládal, tak omdlel. Odnes jsem ho na ošetřovnu. Záchranka a nemocnice by byla naprosto zbytečná.
Nechal jsem tam Jina s tím, že se za ním pak třeba stavím pro poděkování, nebo abych se ujistil, že je v pořádku. Chtěl jsem zavolat jeho rodičům, ale neměl jsem jejich číslo já, takže jsem musel za ředitelem. Jejich třídní tam už určitě nebude. 
Už jsem byl u ředitelny a chtěl jsem zaklepat, jenže se odtamtud ozvala nějaká rána. Zněa úplně, jako kdyby někdo střelil.