Namjoon. Pohl.:
Už jsem byl u ředitele a chtěl jsem zaklepat, jenže se odtamtud ozvala rána. Zněla úplně, jakoby něko střelil.
Úplně jsem zkameněl. Dál jsem slyšel pád, rozbití skla a pak už nic. Neodvážil jsem se ani hnout. Bylo mi jasné, že v patře zřejmě nikdo není, jinak by to musel někdo slyšet. Nevím jen, jestli mám jít dovnitř a pak případně někoho volat. Rozhodl jsem se pro druhou možnost. Pohled na krev je pro pacifistu jako jsem já dost nezvladatelný. Vzal jsem mobil a zavolal polici. Řekl jsem v jaké škole jsem. co se stalo a to, že nejsem schopný otevřít dveře abych se dozvěděl co přesně se stalo.
Po nějaký době přijela policie a kolem dveří už bylo pár lidí z učitelského sboru. Mimo jiné i yoongi, který mě uklidňoval i když úplně nevím od čeho. On je můj kamarád. Je fajn, když se tváří jak skála nebo koala v hibernaci většinu času.
Až teprve police otevřela dveře ředitelny a začali sem svolávat další lid. Vypadali zděšeně nebo znechuceně. Samozřejmě mi došlo cose tam stalo. A jsem s zalkem jistý tím kdo to udělal. Určiě ten zatracenej choi, když jsem ho sem poslal.
Nakonec jsem se díky zvědavosti kouknul do ředitelny a hned běžel na záchod. Myslím že nejsem jediný, komu by udělal žaludek otočku o 360 stupňů, kdyby viděl mrtvého ředitele s prostřelenou hlavou, všude krev a male kousky mozku a úlomky lebky všude po místnosti. Ten kus oka, který jsem zahlédl na psacím stole. To všechno. Fuj. Začal jsem zvracet. Přišel za mnou yoongi a trochu m přidržel moje nyní blond vlasy.
,,V poho mone?'' zeptal se, jakoby nic. ,, Ne.''stihl jsem říct, než jsem vyklopil další část oběda. ,,Celej svět není tak slunečný místo, jaký s ty představuješ v hlavě.'' Yoongi díky za novou informaci, eště bych chtěl vědět, že objevili Ameriku. ,,Já vím''. odpověděl jsem dost jednoduše. ,,tak nezvracej''řekl a já se začal divit víc tomu, jak může bejt učitel.Jak můžeš být tak v klidu? Vždyť jsi to taky viděl. Je to strašný.'' řekl jsem a opřel jsem se v sedě o zeď. ,,Mámdobrou náladu. A navíc nemám psychický blok v tomhle směru jako ty. Vím že to má příčinu, ale když je doma myš, tak je pěkně blbej nápad si s ní jít promluvit. Takováhle zvěř se zabijí. A někdo považuje určitý lidi za zvěř a dopadá to takhle. '' Koukl jsem do země ,,Měl bys učit filozofii Yoongi. Tyhle kecy ti fakt jdou '' Mluví tak dost často. prostě rozenej filozof. ,,neměl bych. Takhle mluvím jen s tebou, protože jednoduše nechápeš, jak se svět točí a jak fungujou lidi. Většina z nich jsou zlí.'' V tom má pravdu. ,,Měl by sis zajít už k psychologovi joone. Myslím že být tak hodnej jako jsi ty nemůže zdravej člověk být.'' Jenže já už tam byl. ,,Kdysi jsem tam chodil.Když jsem byl o dost mladší.'' Yoongi očividně pochopil o čem mluvím a zareagoval. ,,Pujdeme domů. Musíš si odpočinout. a taky ti musím říct fajn zprávu .'' Já jen přikývl a vstal. Museli jsme eště něco dořešit s policii ale pak už jsme se vydali do našeho společného apartmánu, který ovšem platil spíše Yoongi, protože jsem byl schopný klidně na rok odjet. Dřív.
ČTEŠ
New teacher.(namjin)
FanficJsem Km Seokjin, je mi 18 adokončuju střední. Mám pár přátel, kteří jsou v poodě s tím co jsem zač. (krásný , perfektní, úžasný, bezchybný atd.) jsem v týhle škole jen kvůli tomu že jsem rupnul z angličtiny a musim prej opakovat. (mohl za to učite...