Nebezpečná síla-Teen Wolf

3.

Řeknu vám že ovládat počasí je těžký, ale ještě těší je rozeznat komu přesně patří něčí myšlenky.
Takhle teď probíhá posledních pět dní.
Zkouším co přesně dokážu a co ne.
A zatím??
Popravdě nic moc a už na to kašlu.
Jsem unavená jako nikdy před tím takže si to mířím přímo domů.
Doma jsem o půl desáté večer, takže mě nenapadá nic jinýho než se jít osprchovat a jít spát.
Voda je dnes ledová a i když ji dám na největší stupeň horké, tak je mi pořád zima.
Super, takže teď nebudu mít ani horkou vodu.
Tohle byla moje první krátká sprcha v životě.
S ručníkem omotaným kolem těla si jdu pro pyžamo, které tvoří pouze jen staré vytahané tričko a tepláky.
Moje plány na spánek jsou narušeny když někdo klepe dost neodbytně na dveře.
Rychlé jdu otevřít aby je dotyčný náhodou nevyrazil.

,,Co je ?Je skoro čtvrt na jedenáct a ty tady tak mlátíš na dveře?? Děje se něco?"

,, Někdo mě sledoval a já vůbec netuším kdo. Necítila jsem žádný pach, ale vím jistě že tam někdo byl, "vysvětluje mi.

,,Malio, ty jsi byla zase v lese?"Ptám se jí.

,,Jo, ale tam chodím pořád a ještě se mi nic takového nestalo. Víš většinou strach nemám, ale tohle mě vyděsilo,"vykládá a je pravda že vypadá docela vyděšeně.

,, Pojď dál,"pouštím jí dovnitř a zamykám na tři zápasy. Člověk nikdy neví co by se mohlo stát.

Rozhodla jsem se že Malia  tu  přes noc zůstane a donesla jsem jí ze shora nějaké ty deky.

****************

Celou noc jsem spala neklidně a tak se mi blbě stávalo i do školy.
Nějak na tom byla i Malia, ale do školy musíme prostě jít.
Do školy jsme dnes přišli pozdě a učitel nebyl moc nadšený takže jsme dneska zůstali po škole a aby toho nebylo málo tak jsme dostali školní trest musíme vytřít celou podlahu v jídelně.
A že je ta jídelna veliká.
Dnes už se Malia   tvářila opět jak drsňačka takže ji vůbec nevadilo že jsme jenom my dvě zůstaly ve škole sami a ani učitel tu s námi nezůstal jen školník, který za námi potom zamkne dveře až odejdeme.
Po deseti minutách vytírání podlahy jsem dostala takový zvláštní pocit že tu nejsme ve škole sami a nejsem sama.Malia si  toho taky všiml a znovu vypadá tak nějak vyděšeně.

,, To není sranda!!!Kdo tady je??!!"Křičí Malia přes celou jídelnu, ale je jí to houby platný.
,,Víte,tohle není dobrý nápad si zahrávat zrovna s námi dvěma,"dodává výhružně.

Docela mě překvapila její náhlá statečnost, ale já se taky popravdě nějak moc nebojím, protože potom co už jsem zažila  tak z tohohle strach mít nebudu, možná.
Najednou se tady začali rozsvěcovat všechna světla v jídelně i po celé škole.
Cítím tu náhlou energii jako by mělo něco vybouchnout, což není dobré.

,,Malio, pojď hned pryč!!"Křičím na ní.
Společně utíkáme z jídelny pryč a dlouhou chodbou si to míříme k východu ale dveře jsou zamčené i když je školník nezamykal.

,, Proč jsou zamčené neměl nechat školník  odemčené?"Ptá se mě jako bych měla na vše znát odpověď.

,, Nevím, opravdu nevím ale jsme tady sami.Školník by měl být přece u sebe a vůbec.Neměl by nás kontrolovat?Ani jednou tady u nás nebyl,"divím se .

,,Měl, ale nebyl tam ani jednou.Přísahám že ten kdo se nás snaží vystrašit tak to s ním neskončí dobře.O to se postarám,"vrčí už docela dost vytočeně.

,,Něco mě napadlo,ustup,"říkám jí.
Chci se pokusit jen otevřít ten blbej zámek, ale nikdo neví jestli by se mi to mohlo vymknout kontrole , takže raději ať ustoupí.
Po deseti sekundách s velkým soustředěním se ozývá zvuk odemčení zámku a dveře se zprudka otevírají.

,,Paní, to bylo hustý," chválí můj výkon Malia a společně se rozbíhá me do  temné a chladné noci Beacon Hills.
Pár metrů od školy se zastavuji a otáčím se směrem ke škole.
velmi zřetelně vidím v okně místnosti kde je rozsvíceno nějakou tmavou  postavu v plášti.
Opravdu jsme tam nebyli sami někdo nás chtěl vystrašit nebo v nejhorším případě nám něco udělat.
Postava se najednou dívá našim směrem a já vidím ty zářivě modré oči.
Najednou se světla v celé škole zhasínají a já nevidím žádný důvod tady nadále stát a dobíhám svojí kamarádku, která už je ode mě nějaký ten kilometr.

Chci se s vámi opravdu omluvit za moji neaktivitu ale nějak jsem neměla čas a znovu mě opustila má fantazie.
Doufám že už to bude lepší a že jste můj příběh ne vymazali ze své knihovny.
Kdo to asi byl?
Přeji příjemný víkend a hezké čtení 😊🙂