Nebezpečná síla-Teen Wolf

11.

Oheň. Můj úhlavní nepřítel.
Teď momentálně už cvičíš jen v lese, protože jsem paní Blackové malé popálila celý barák.
Všechny živly my jdou zatím dobře,teda skoro.
Včera byla menší povodeň v Beacon Hills, ale byla i bouřka, takže se kolem toho už moc nemluví.
Proto se teď rozčiluji v lese kde je se mnou Malia.
Té to jde na rozdíl ode mě dobře, i když už jeden strom shořel, ale i ostatní živly zvládá.
Navíc jsem si všimla, že Caleb po ní pokukuje.
Ani se mu nedivím, protože Malia je krásná dívka.
Jade , nejmladší člen jejich rodiny je spíš takový uzavřený člověk.
Samuel a Daniel jsou zas pravý opak a Melanie? Ta je skoro pořád pryč.

Teď právě s Maliou zkoušíme nějaké ty triky.
Zjevně jí baví práce s energií, protože vytvořila elektrickou malou kuličku, se kterou si pohrávala ve své pravé ruce.
Bylo to neuvěřitelné, protože nevím co by se stalo kdyby se jí dotkl obyčejný smrtelník.
Mě baví nejvíc živel země a o živlu vzduchu jsem zjistila, že už ho nějakou tu dobu používám.
Většinou když se nějak naštvu a to teď nechci vidět Maliu.
Od mého soustředění mě vyrušili cizí pocity a to už jsem se tuhle moc naučila ovládnout, ale tyhle pocity mi jsou zcela cizí.

,, Někdo tu je," oznamuji své společnici.

,,Kdo?? Neříkej mi že někdo z těch co se nás snaží objevovat." Zhrozila se.

,,Halo!Bello? Proč nic neříkáš?"

,, Řekla jsi ať to neříkám, tak jsem to neřekla," nevině jsem se na ni usmála.

,,Do hajzlu!Kolik jich tady si je?" Zeptala se mě.

,, Vypadá to na menší skupinky. Nejmíň pět lidí," odpověděla jsem .

,,Super,"

,,Malio.." zastavila jsem se na začátku věty a podívala jsem se na ni, ale hned na to jsem pokračovala ,, musíme se bránit, takže se teď budeme snažit jako nikdy předtím, jasný?"

,, Jasný," souhlasila a stoupla si do bojové pozice.

Jejich pocity zesilovaly , protože byli blízko, i jejich kroky už šlo slyšet.
Ti jsi tedy umí vybrat správnou chvíli na návštěvu.
Měla jsem pravdu, bylo jich opravdu pět a měly na sobě černé pláště.
Obklíčili nás, ale jen tam tak stáli a nic nedělali.
Vůbec nemluvili ani neútočili a to znamená že čekají na rozkaz.

,,Je tu ještě někdo"řekla jsem směrem k Malii.

,, Cože?" Vůbec nechápala.

,, Rád vás poznávám děvčata!" Obě jsme se podívali na majitele tohoto hlasů, který právě vycházel z největších hlubin tohoto lesa.

Narozdíl od ostatních měl na sobě černé kalhoty a koženou bundu.
Ten vůbec nevypadal jako nebezpečný čaroděj, ale jako nějaký opilý motorkář co si spletl cestu do svého domu za cestu do lesa.

,,Snad nečekáte že vám řekneme to samé," zašklebila se Malia.

,,Ne to opravdu nečekám. Víš vlastně přejdeme rovnou k věci. Můžete začít"

Právě až teď začala skupinka co nás obklíčila něco dělat.
Zaútočili na nás, svojí magií.
Proti nim jsme určitě neměli šanci je porazit, ale začali jsme se o to pokoušet.
Jeden v plášti mě chytl pod krkem a najednou mě začal ubývat kyslík. Nemohla jsem vůbec dýchat a na rukách jsme mi objevily černé žilky.
Ovládají černou magii, to mě napadlo hned co jsem se na ty ruce podívala.
Podobné kouzlo jsem totiž použila na tu učitelku.
Začala jsem docela dost slušně panikařit, ale o to jim šlo.
Šlo jim o to abychom se nedokázali soustředit.
Takže jsem se začala soustředit na jeho ruce a postupně na celé jeho tělo a na oheň, který ovládám.

Povedlo se, oheň mě tentokrát nezklamal.
Ten v plášti začal hořet, ale nevydal ani jednu hlasku.
Hned zmizel jako by to byl duch.
Tohle nejsou lidez, ale ti co nás minule navštívili u nás doma.
Je jich víc??Jako fakt??
Teď, ale na přemýšlení nebylo čas, protože jsem právě zjistila že ty duchy můžeme zničit.
Teda aspoň na chvíli, protože ten parchant co se na nás dívá si určitě vytvoří další malou partu kamarádů.
Začala jsem používat oheň a později vzduch, protože ty se zdáli proti těm přízrakům nejúčinnější.
Malia si vedla taky dobře, její blesky zničily skoro každého ducha co si jí dostal do cesty.

,, Už tady žádný není?" Zeptala jsem se vyčerpaně.

,, Vypadá že ne, ale je tu ten kretén" kývla k tomu chlapovi.

,, Nečekal jsem že si s nimi poradíte, tak rychle. Vlastně jsem nečekal že je vůbec porazíte." Řekl překvapeně.

,, Já zase nečekala že.." ,, Radši nic neříkej," utišila jsem jí, nebo by nás mohla dostat do další bitvy.
Ta jen tiše souhlasila.

,,Ty musíš být ten kojodlak, ale bylo mi řečeno že magii používat ještě neumíš a ty musíš být Isabella, která má v sobě tolik magie."

,, Nemusíte nám vykládat tyhle věci, protože to už dávno víme." Odfrkla si Malia.

,,Brzo se uvidíme..." A to byla jeho poslední slova, než zmizel .

Tohle není vůbec dobré.

Konečně jsem dopsala tuhle kapitolu.
Omlouvám se, že jste čekali dlouho, ale jsou prázdniny.
To snad chápete a navíc jsem stejně poslední dva týdny neměla čas.
Přeji vám hezký zbytek prázdnin a hezké čtení 😊😊😊
A ještě menší otázka.
Která postava je vaše nejoblíbenější v průběhu?